Ukrajinský prezident
"Čokoládový král" Porošenko. Obhájí post na Ukrajině?

Ukrajinský prezident Petr Porošenko (53), bude v prezidentských volbách, jejichž první kolo se koná 31. března, obhajovat svůj mandát.

Prezidentské funkce se bohatý podnikatel Prorošenko ujal v červnu 2014 poté, co zvítězil v květnu hned v prvním kole prezidentských voleb. V té době na východě Ukrajiny zuřily již dva měsíce boje mezi proruskými separatisty, podle Kyjeva podporovanými Ruskem, a ukrajinskou armádou. Porošenko se podílel na několika dohodách o příměří, boje však, sice ve ztenčené míře, pokračují a dosud si vyžádaly kolem 13 tisíc obětí.

Po nástupu do prezidentského křesla odmítl ruskou anexi Krymu z března 2014 a zdůraznil, že Ukrajina bude jednotným státem, což několikrát zopakoval.

Členství v EU

Dal také najevo, že stojí o plné členství své země v EU. A právě podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou 27. června 2014 byl asi největším úspěchem Porošenka. Právě to, že předchozí prezident Viktor Janukovyč odmítl asociační dohodu s EU v listopadu 2013 podepsat, vyvolalo v Kyjevě protesty, které přerostly v pouliční boje a svržení Janukovyčova proruského režimu. Moskva zareagovala anexí Krymu, vzápětí na východě Ukrajiny vypuklo proruské povstání. Západ na konflikt reaguje hlavně vyhlašováním protiruských sankcí, na což Moskva recipročně odpovídá.

Během svého mandátu Porošenko proslul jako tvrdý a schopný vyjednávač. I ve své zemi však schytává kritiku. Proti prezidentovi vystupují hlavně radikálové, kteří mu vyčítají údajné ústupky "ruským okupantům" a trnem v oku jim je i reforma zaměřená na decentralizaci státní správy. S válkou souvisí i Porošenkův neúspěch při prosazování reforem, který zapříčinil zmrazení pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF), a kritická situace hospodářství. Rozpačitě jsou vnímány i jeho slibované tažení proti oligarchům nebo lustrační zákon a rozhodnutí o likvidaci komunistických symbolů.

Kritiku vyvolal i zákon, který rozšířil řady válečných veteránů, jimž přísluší sociální výhody, o takzvané banderovce. Minulý měsíc se ocitl pod palbou kritiky poté, co média odhalila, že Porošenkův spolupracovník je údajně zapleten do aféry okolo rozkrádání peněz na obranu země.

Čokoládový král

Porošenko, rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965) v Oděské oblasti, vystudoval ekonomii a po studiu začal obchodovat s kakaovými boby. V 90. letech ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven a všechny je spojil do holdingu Rošen, který je největší čokoládovnou na Ukrajině a patří i k největším na světě. Název vznikl z jeho jména - PoROŠENko - a díky svému podnikání dostal přezdívku "čokoládový král". Porošenko patří k nejbohatším lidem na Ukrajině a k bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5, který sehrál klíčovou úlohu při takzvané oranžové revoluci, která koncem roku 2004 vynesla k moci prozápadního Viktora Juščenka.

Za Juščenkova vládnutí byl Porošenko šéfem prezidentské Rady národní bezpečnosti obrany (RNBO), později byl poslancem, šéfem bankovní rady centrální banky a od října 2009 do března 2010 ministrem zahraničí. V roce 2012, teda za vládnutí Janukovyče, byl ministrem hospodářství. Je pátou hlavou Ukrajiny od nabytí nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Neústupný politik

Pověst neústupného politika potvrdil loni v listopadu po incidentu v Kerčském průlivu mezi plavidly Ukrajiny a Ruska. Posádky ruských lodí zadržely kvůli údajnému porušení hraniční linie tři ukrajinská vojenská plavidla a zajaly 24 námořníků, kteří nyní v Moskvě čekají na soud. Incident vyvolal pobouřenou reakci Kyjeva a kritiku Západu, který Moskvu opakovaně vyzval, aby námořníky propustila. Porošenko dokonce na měsíc vyhlásil v části Ukrajiny válečný stav.

Jeho postoj v kerčské krizi mu podle politologů přinesl zvýšení popularity, další body Porošenkovi přinesla i získaná samostatnost nové sjednocené pravoslavné církve na Ukrajině. Proti nové církvi se ale ostře staví ruská pravoslavná církev a ruský prezident Vladimir Putin.

Kvůli prezidentské funkci musel Porošenko své podnikatelské aktivity vložit do správy švýcarské skupině Rothschild Trust. Porošenko předal čokoládovnu svěřenskému fondu poté, co na ni nedokázal najít kupce. Část peněz dává tento ženatý otec dvou dcer a dvou synů na charitu.