Kyjev v šoku
Dědici Banderovců: Kalašnikova a Buzynu jsme zavraždili

K nedávným vraždám ukrajinských proruských aktivistů Igora Kalašnikova a Olese Buzyny se přihlásila organizace zvaná Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Oznámil to v pátek v Kyjevě politolog a šéf Střediska politických studií Volodymyr Fesenko, který vzkaz UPA našel v elektronické poště. UPA byla ve 40. a 50. letech minulého století bojovou složkou ukrajinských nacionalistů vedených Stepanem Banderou. O její soudobé jmenovkyni se veřejnost nyní dozvěděla poprvé. Ukrajinská tajná služba SBU ale vzápětí existenci UPA zpochybnila.

Podle tajné služby byl elektronický vzkaz Fesenkovi odeslán z ciziny, z německého poštního serveru, a to s využitím maximální možné míry utajení odesilatele. Navíc jej podle znalců nepsali rodilí Ukrajinci, což dokazují větné konstrukce i hojnost výrazů převzatých z ruštiny. "Zpochybňuje to jak důvěryhodnost sdělení, tak i záměry autorů," uvedl poradce šéfa SBU Markijan Lubkivskyj.

Kalašnikov, bývalý poslanec za Stranu regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, byl zastřelen před svým domem ve středu. Buzynu, promoskevského novináře a donedávna šéfredaktora ukrajinského listu Segodňa, stihl stejný osud o den později. Policie dosud po vrazích pátrá marně.

V médiích se objevilo mnoho spekulací o pozadí obou vražd. Hovoří se o provokaci Moskvy, která má poštvat veřejné mínění proti ukrajinským národovcům, či o likvidaci svědků, kteří by mohli vypovídat o pochybném zákulisí hnutí Antimajdan, jež se stavělo proti prozápadním demonstracím v Kyjevě.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko v pátek vyslovil domněnku, že vraždy mohou být dílem radikálních ukrajinských nacionalistů, jimž skrytě vedla ruku ruská tajná služba, aniž by to atentátníci věděli.

Podle Fesenka se e-mailový vzkaz zmiňuje i o odpovědnosti UPA za smrt několika dalších ukrajinských proruských politiků, jejichž úmrtí v nedávné době vzrušilo ukrajinskou veřejnost a podle některých novinářů zůstalo nevysvětlené.

Jde zejména o únorovou údajnou sebevraždu bývalého poslance Strany regionů Mychajla Čečetova, který vypadl ze 17. patra obytného domu v Kyjevě, nebo o březnovou smrt jeho stranického kolegy Stanislava Melnyka, který se zastřelil nedaleko Kyjeva. Neobjasněné zůstalo úmrtí Oleksandra Peklušenka, bývalého šéfa Záporožské oblasti, který byl v polovině března nalezen s prostřelenou hlavou.

UPA byla v minulém století ozbrojenou složkou Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Banderou. Za války bojovala za nezávislost Ukrajiny, odpovědná je ale za kruté vyvražďování tisíců Poláků a Židů. Po skončení války likvidovala oddíly UPA Rudá armáda a sovětská tajná policie NKVD, některé jednotky se pokoušely proniknout přes tehdejší Československo na Západ. Poslední oddíly UPA byly v lesích na západě Ukrajiny zničeny až na přelomu 50. a 60. let.