Spekulace o rychlém vyhnání diktátora Kurmanbeka Bakijeva z kyrgyzské metropole dostávají jasnější kontury: všechno se točí kolem jeho zrady Rusů.
Souběžně s dubnovým pražským summitem Obama - Medveděv zjevně pracoval na svých záměrech obnovy ruské moci i nejsilnější muž Ruska, premiér Vladimir Putin.
Rusové během 6. a 7. dubna vyměnili vládu v Kyrgyzstánu, kde mají základnu vedle Američanů. Po gruzínské válce, volbách na Ukrajině a celní unii s Běloruskem a Kazachstánem to je další úspěch v jejich "nedotknutelném" příhraničí.
Rusové poprvé opustili orientaci na staré známé tváře a začali pracovat s opozicí. Něco, co zatím dokonale ovládaly pouze západní diplomacie a Američané, použili i v Kremlu: berme, co je právě po ruce, na zásluhy nehleďme...
Diktátor nezbeda
Kurmanbek Bakijev, kterého vynesla před pěti roky tulipánová revoluce, dlouho dráždil Putina. V srpnu 2007, to byl Putin ještě prezidentem a na vrcholu sil (a cena ropy ještě výše), Kyrgyzovi slíbil hospodářskou pomoc v objemu dvou miliard dolarů, když vypoví Američanům pronájem základny areálu Manasu, mezinárodního letiště pro Biškek, kterou používají pro zásobování války v Afghánistánu.
ČTĚTE TAKÉ: Kyrgyzská opozice chystá akci proti prezidentovi
Kyrgyzstán truchlí. Po převratu jedná s Moskvou
Kyrgyzstán: těžké soužití Ruska a USA v jedné zemi
Američanům ji pronajal roku 2002 Bakijevův předchůdce, profesor matematiky Askar Akajev, jehož rodina se na americké hospodářské pomoci také přiživila a jehož klan držel celou zemi pod Ťan-šanem pevně v rukách: odpovědí byla tulipánová revoluce a z nových klanových poměrů nervozita v Moskvě (matematikář obratem sehnal práci v Moskvě v akademii věd).
Když Bakijev dostal předloni od Rusů první splátku 415 milionů, nikdo nevěděl, kam peníze zmizely. Do kyrgyzské ekonomiky se nedostaly. Rusové jsou podle spekulací listu Washington Post přesvědčeni o tom, že je diktátorova rodina ztopila kamsi na zahraniční konta.
Ošálil Putina
Ještě začátkem loňského roku Putinovi a Medveděvovi sliboval, že Američany vystrnadí, jak to ve Střední Asii udělal roku 2005 uzbecký vládce Islam Karimov. Ještě v březnu dal odhlasovat svým parlamentem ukončení amerického pronájmu k srpnovému termínu, ale za scénou neustále jednal.
V létě postavil Rusy před hotovou věc (viz box): milý Bakijev se s Američany dohodl a za podstatně vyšší nájemné a další finanční podporu jim pronájem Manasu prodloužil.
Rusové šíleli, i když se tvářili, že s nápadem souhlasí, že americké potřeby pro afghánskou válku chápou. Ostatně ve stejné době schvalovali sami přepravu materiálu pro válku přes své vlastní území.
Nicméně loni v listopadu Putin Bakijevovu premiérovi sdělil, že jeho pán s rodinou peníze rozkradli a Rusové že jim zbytek ze slíbených dvou miliard už nepošlou.
K letošnímu výročí tulipánové revoluce a dva týdny před převratem 6. - 7. dubna odvysílala jedna z moskevských televizí velmi kritický pořad o diktátorovi Bakijevovi, což je v ruských médiích vzácná forma pozornosti k diktátorům v ruském příhraničí.
Velké oči a pozdrav do Prahy
Dokonce v pořadu hovořili představitelé opozice, kteří kdysi po boku Bakijeva vyháněli Akajeva, ale Bakijev je z politiky odklidil. Část z nich má pochopitelně kořeny v sovětských časech a Rusům posloužila už podruhé. Jako například Roza Otunbajevová, která letošní dubnové pučisty reprezentuje, pracovala v sovětských dobách v Moskvě na ministerstvu zahraničí a v diplomacii.
Kromě alergie na Američany ve Střední Asii pohlížel Kreml s velkou nedůvěrou na spolupráci Bakijeva s Číňany na stavbě hydroelektrárny. Na překážku také byla chtivost kyrgyzského vládce: jednak chtěl více peněz za pronájem ruské základny a jednak bral Bakijev od Rusů zvýhodněně benzin, který pak draze prodával Američanům.
K tomu asi milion Kyrgyzů pracuje v Rusku a jejich peníze tvoří podle odhadu serveru Stratfor.com možná polovinu všech státních příjmů.
Moskva zasáhla symbolicky v době, kdy v Praze hofírovalo americkému prezidentovi Baracku Obamovi jedenáct představitelů států bývalého sovětského východního bloku.
Od 1. dubna prý je podle zdrojů Stratforu na ruské základně speciální jednotka o 150 mužích. Na záběrech z nepokojů všeobecně šířených byli vidět civilní "vzbouřenci" střílející kamsi na druhou stranu od demonstrantů. Tento moment zůstal tiskovými agenturami neznámo proč zcela opominut...
Kauza týlového střediska Manas |
| Rusko-americké sbližování za prezidentů Medveděva a Obamy se projevilo na větší vstřícnosti vůči americkým válečným potřebám ve Střední Asii. Během návštěvy Medveděva v Egyptě oznámil 24. června 2009 "jistý kremelský zdroj", že Rusko se vzhledem k situaci v Afghánistánu a po konzultacích dohodlo s kyrgyzskou vládou, aby prodloužila Američanům právo na užívání letecké základny Manas. Parlament v Biškeku, který původně rozhodl o vyhnání Američanů, tak rozhodl 25. června. Právně se to udělalo tak, že jedna americká smlouva skončila a pro novou byl změněn status základny na "týlové středisko". V očích velkoruských radikálů v dumě se podle stanice RFE/RL Kyrgyzstán jako ruský spojenec diskreditoval a američtí vojáci na bývalém sovětském území mají negativní vliv na bezpečnost v regionu. Možná, že ani toho tolik tehdy nevěděli o Bakijevových čachrech, které uzemnily Putina a Medveděva. Rusové sami mají základnu v nedalekém Kantu (s německým filozofem jméno nesouvisí, ale znamená "cukr", neboť tam za Stalina postavili cukrovar; kyrgyzští intelektuálové ale na vztahu ke Kantovi trvají). Kantská základna je v provozu od světové války a mimo jiné na ní poznávali sovětské stíhačky syrský vládce Háfiz al-Asad a egyptský "farao" Husní Mubarak. Strach z vítězství Talibanu a úvaha, že pod Hindúkušem krvácejí Američané i za Kyrgyze a Rusy, vedly k dohodě na poslední chvíli. Kromě Rusů lobboval za Manas loni v květnu také turecký prezident Abdullah Gül při návštěvě a Hámid Karzáí. Američané měli Manas vyklidit do srpna 2009. Za užívání základny zaplatí Washington namísto osmnácti milionů dolarů ročně šedesát. K tomu dá vládě pětimilionového státu 36 milionů dolarů na rozšíření přistávacích ploch a hangárů, třicet milionů na nové navigační vybavení, 21 milionů na boj s pašeráky drog a deset milionů dolarů na válku s domácím terorismem. |
Foto: ČTK/AP
