Ingušskem zmítá skrytá válka vládních sil s islamisty

Neviditelná válka na Kavkaze. Na povrchu vše vypadá normálně. Válka na severu Kavkazu probíhá za kulisami, mimo mediální pozornost. Útoky povstalců a policejní operace jsou na každodenním pořádku. Nový prezident jmenovaný Kremlem v říjnu se snaží získat si důvěru veřejnosti.

Násilí však stále neustupuje, píše zpravodaj Neue Züricher Zeitung.

Ingušsko by mohlo být turistickým rájem. Strohé a závratně strmé svahy Kavkazu se třpytí v jarním slunci, vrcholky hor pokrývá sníh. Vysoko se jako orlí hnízda tyčí vesnice se starobylými strážními věžemi.

ČTĚTE TAKÉ: Další ruský novinář zavražděn. Pomsta rebelů?
                        Medveděv odvolal prezidenta Ingušska, exgenerála KGB

Za horami nejjižnějšího okresu Dšejchan leží Gruzie. Bez povolení úřadů se nikdo nedostane na jih od vesnic Ogletti a Ersti, které leží na konci údolí.

První z nich vyplavil v roce 2002 horský potok. Ulice s nově opravenými domy byla přejmenována na ulici Vladimíra Putina. Druhá je vysoko v horách a od roku 1944 je to vesnice duchů. Strážní věž se však stále tyčí nad rozpadajícími se domy. V dávných dobách tyto věže vystavěl každý klan, který se obával útoků soupeřících skupin.

Nyní je Dšejchan oázou klidu v násilím otřásané republice.

Horší než bojovat v Kosovu

Poblíž Olgetti a Ersi stojí také věž klanu Jevkurovů, ale nejmocnější Jevkurov bydlí daleko odsud, v paláci v ingušském hlavním městě Magas. Zlatá kopule paláce prezidentského úřadu republiky, jež má zhruba čtyři sta tisíc obyvatel, se ale k Junus-Bekovi Jevkurovi moc nehodí. Generálmajor ruské armády potvrzený do úřadu teprve v listopadu vystupuje skromně.

Pětačtyřicetiletý Jevkurov vedl dobře známý ruský pochod na prištinské letiště v Kosovu v roce 1999. Dostal ocenění Hrdina Ruska a po další kariéře v armádě byl Moskvou pověřen vedením problematického regionu na Kavkaze. Nyní má šanci zužitkovat analytické zkušenosti, které nasbíral jako důstojník vojenské rozvědky, řekl v rozhovoru s novináři. S úsměvem dodává: „Je mnohem jednoduší provézt vojenskou jednotku Kosovem, než vládnout v jedné republice." To v Ingušsku není prázdná fráze.

ČTĚTE TAKÉ: Kavkazská noční můra opět ožívá

Ingušsko je na první pohled přívětivý region. Ale to by nemohlo být mezi největším ingušským městem Nasranem a severní částí republiky tolik obrněných transportérů. Těžce ozbrojené jsou i policejní jednotky. A proč musí být v době míru u Nasranu kontrolní stanoviště, která monitorují, kdo vychází z města nebo do něj vchází?

Od útoku severokavkazských ozbrojenců na vládní budovu v Nasranu v roce 2004 je jasné, že Ingušsko má problémy s islamistickými podzemními organizacemi. Mezitím se situace v malé zemi, která byla do roku 1992 spojená s Čečenskem, dost zostřila. V hledáčku ozbrojenců jsou státní instituce a úředníci.

Téměř denně přijde o život člen policie nebo jiných bezpečnostních orgánů. Pachatelé většinou uniknou nepoznáni.

Horší už být nemůže

Během minulého roku se kolo útoků a protiútoků roztočilo do větších otáček než kdy dříve. Jevkurovův předchůdce a generál ruských tajných služeb Murat Zjazikov už nedokázal situaci udržet pod kontrolou. Místo toho se snažil bezostyšně popírat, že nějaké problémy vůbec existují. Kritiky, kteří provokovali demonstracemi, držel pod kontrolou pomocí policejního násilí.

Majitel kritického serveru Inguschetia.ru Magomed Jevlojev byl zastřelen v policejním autě. Údajně to byla nehoda, ale podle opozice šlo o jednoznačnou popravu. Od té chvíle už byla podpora Zjazikova pro Moskvu neudržitelná.

ČTĚTE TAKÉ: Webová stránka ingušské opozice přečkala soud
                        Ingušsko: za opoziční internet kulka do hlavy?
                        Po smrti (vraždě) novináře Ingušsko ve varu

Jevkurov tedy nemůže být horší, shodla se opozice s veřejným míněním. Hned po nástupu do úřadu se nový prezident snažil odlišit se od svého předchůdce a navázat dialog s veřejností. Během Zjazikovy vlády se korupce rozšířila do všech úrovní státní správy, rozvojové fondy v hodnotě miliard rublů mizely v kapsách úředníků. Jevkurovovi je jasné, že propast mezi luxusním životem několika vyvolených a masou lidí, z nichž přes padesát procent trpí nezaměstnaností, nahrává do ruky militantním povstalcům.

Severokavkazské podzemní organizace nemají původ jen v sociálních problémech, ale arogance moci jim žene mladé Inguše bez perspektivy rovnou do náruče.

S podporou Moskvy, která financuje většinu ingušského rozpočtu, vyhlásil Jevkurov amnestii pro zkorumpované úředníky. „Tito lidé by neměli sedět ve vězení, ale prostě vrátit, co ukradli," řekl. Celkem čtrnáct milionů rublů (necelých osm milionů korun), už nateklo zpátky do veřejné pokladny. Prokurátor vede několik dalších trestních řízení.

Jaro, uprchlíci i hraniční spory

Bezpečnostní situace v Ingušsku se od podzimu nezlepšila, naopak. „V prvních dvou měsících roku 2009 spáchali ozbrojenci podporovaní podzemními organizacemi mnohem více zločinů, než ve stejném období loňského roku," říká zástupce vrchního prokurátora Gelani Merschujev. Většinu obětí tvoří příslušníci bezpečnostních sil, přibývá však i obětí z řad civilistů, mezi nimiž jsou často podnikatelé, kteří odmítají povstalcům zaplatit.

Situace se podle ministra vnitra Mejirijeva bude ještě zhoršovat. S příchodem jara bude přežívání v lesích a horách pro ozbrojence mnohem snazší. Jevkurov přišel s nápadem amnestie pro bandity, kteří se nedopustili těžkých zločinů. Aby však něco takového fungovalo, musí být stát schopen nabídnout mladým lidem jinou perspektivu.

Ingušsko koncentruje na malé ploše ohromné množství problémů. Spor se sousední Severní Osetií o oblast Progorodni, odkud bylo v roce 1992 vyhnáno šedesát tisíc Ingušů, je neřešenou časovanou bombou. Dvě čečenské války přivedly do Ingušska velké množství uprchlíků.

Z Čečenska také přeskočila jiskra islámského extremismu. Toto je problém číslo jedna, říká Jevkurov i jeho bezpečnostní síly. Přišel ze zahraničí a cizina ho také řídí, myslí si. „Určité síly mají zájem na destabilizaci Severního Kavkazu a celého Ruska a ty stojí za těmi bandity" doplňuje Jevkurov. Žádné státy nejmenuje, ale je jasné, že má na mysli Západ.

"Zjazikova banda" pokračuje v brutalitě

Taková mlhavá obvinění však kriticky uvažující Ingušové nepřijímají. Machšarif Aušev a Magomed Chasbijev po smrti Jevloveva vedou stránky Ingushetia.org a jsou vedoucími opozičními hlasy. I když by si stejně jako mnoho dalších Ingušů přáli v čele země prvního prezidenta Ruslana Auševa, Jevkurovova otevřenost a přístupnost si je získala. V Ingušsku je podle nich na rozdíl od sousedního Čečenska nyní mezi vládou a opozicí mnohem lepší komunikace. Mnoho času však Jevkurovovi nedávají.

Pokud se bezpečnostní situace nezlepší, ztratí nový prezident i křehkou podporu obyvatelstva, předpovídá Aušev. Brutalita bezpečnostních jednotek podle něj jen roztáčí spirálu násilí. Dokud bude mít „Zjazikova banda" v čele s vrchním prokurátorem Jurijem Turyginem stále vliv, nebude v zemi klid, dodává Chasbijev.

I podle umírněných hlasů, jako je hlava Nasranské pobočky lidskoprávní organizace Památník Tamerlán Akijev, je chování bezpečnostních sil klíčovým faktorem. Obzvláštní nenávist vzbuzují „federálové", tajné nebo speciální jednotky z jiných oblastí Ruska. V porovnání s místní policií se k běžnému obyvatelstvu chovají ještě brutálněji, říká Akijev.

Jevkurov naopak tvrdí, že má operaci pevně pod kontrolou.

Sultán Ušachov a jeho žena dobré pověsti bezpečnostních orgánů neprospívají. Na konci ledna přišli o dva syny při protiteroristické operaci. Úřady tvrdí, že bratři vyráběli trhaviny pro povstalce. Ale rodiče tomu nevěří. Murat a Ruslan byli prý vzdělaní a pracovití mladí muži, kteří potřebovali chemikálie pro svou fotolaboratoř.

A pokud byli z něčeho podezřelí, proč nikdo neinformoval jejich rodiče, jak je zvykem? A proč byli  ve svém ateliéru bez varování zastřeleni? Federální bezpečnostní služba, ruský nástupce KGB, o vyšetřování případu, které vedla, mlčí. Rodina včetně Muratovy vdovy a dvou dětí se bojí vyjít z domu.

Prezident Jevkurov sní o lanovkách a lyžařských sjezdovkách na svazích dšejchanských hor. Kvůli ruské válce s Gruzií bylo však uskutečnění jeho vize obtížné, říká jeho mluvčí. Gruzie je však rozhodně ten menší problém. Ingušsko se může stát turistickou destinací teprve až z ulic zmizí zátarasy a ozbrojené transportéry a přestřelky a únosy už nebudou každodenní realitou.

Foto: Reuters a profimedia.cz