Miliardové škody
Padající ruské rakety Proton prý mají na svědomí sabotéři

Ruská tajná policie má důkazy o sabotáži při výrobě nosných raket Proton, které v nedávné minulosti potkala řada havárií. Informovaný moskevský list Izvestija dnes napsal, že kontrarozvědka předala vyšetřovatelům závěry svého šetření, které údajně obsahují důkazy o záměrném poškozování hnacích motorů. Zjištěni prý byli i viníci.

Program ruských vesmírných letů zažil v uplynulých letech sérii nehod, jež poškodily jeho image. Loni byl kvůli tomu vpravdě vyhozen se své funkce Vladimír Popovkin, šéf Roskosmosu, což je ruská Federální kosmická agentura. Do jejího čela usedl Oleg Ostapenko, který předtím pracoval na ministerstvu obrany.

Raketa Proton se naposledy zřítila v polovině května krátce po startu z kazašského Bajkonuru. Podle zpráv zveřejněných po havárii selhaly ve výšce 161 kilometrů motory třetího stupně. Rraketa se zřítila i se satelitem na palubě.

Šlo o 21 milionů eur drahou a šest tun těžkou komunikační družici Express-AM4P, která patří(patřila) firmě Astrium, dceřiné společnosti Airbusu. Rusy stála neúspěšná mise podle jejich údajů 150 milionů eur.  

Předtím další Proton havaroval loni v červenci, kdy se zřítil minutu po startu. Předloni v srpnu spadl Proton, který měl vynést na oběžnou dráhu několik ruských a indonéských komunikačních družic. Rusko má v plánu využívat tento typ raket do roku 2025.

Agenti ruské kontrarozvědky FSB pátrali po poslední havárii v moskevském Chruničevově státním kosmickém vědecko-výzkumném středisku, které rakety Proton vyrábí. Podle Izvestijí tam vyslechli patnáct lidí, a to i s pomocí detektorů lži. Jejich jména ani funkce ruský list nemá, k dispozici nejsou ani podrobnosti o údajných důkazech sabotáže.

Loni v dubnu podle zjištění FSB objevila závodní kontrola Chruničevova střediska chybnou montáž jednoho z raketových motorů, v dalším případě našli kontroloři v těle motoru "nadbytečné předměty". Výrobce raket prý zpočátku podezření nebral vážně.

Přivolaní pracovníci kontrarozvědky FSB ale na místě zjistili, že někteří zaměstnanci skutečně rakety během výroby vědomě poškozovali. Dopadli podle Izvestijí i viníky.

Pokud se podezření ze sabotáže potvrdí, čekají viníky nepochybně mnohaleté tresty. Cena jedné rakety Proton a náklady vynaložené na její start podle expertů přesahují částku čtyři miliardy rublů (2,4 miliardy korun).

O neklid v kosmické branži se nedávno postaralo i prohlášení Rusů, že prozkoumají itakélení ke startům komerčních nákladů na palubě svých raket Proton od roku 2014. Jde o součást ruské odvety na západní sankce vůči Moskvě v oblasti vesmírných letů a výzkumu kosmu.

Proton vynáší do kosmu četné západní komerční satelity včetně televizních a datových. Jako alternativa sice existují evropské rakety řady Ariane, avšak kapacity jejich startů jsou omezené.