Ruský parlament dnes vyzval prezidenta Dmitrije Medveděva, aby uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Tyto dvě provincie se už dlouho chtějí odštěpit od Gruzie, s níž se Moskva dostala počátkem srpna do ozbrojeného konfliktu. Kvůli této krizi se podle Medveděva zhoršily vztahy Ruska s NATO.
Moskva je prý připravena na jakékoli sankce, které by vůči ní mohla aliance učinit, včetně úplného zmrazení vztahů.
Podle Medveděva má na spolupráci s Moskvou větší zájem NATO. "Pokud oni tuto spolupráci v podstatě přerušují, pro nás to nic hrozného znamenat nebude. Jsme připraveni přijmout jakékoli rozhodnutí až po úplné přerušení vztahů," prohlásil ruský prezident a dodal, že by samozřejmě šlo o nežádoucí vývoj událostí. V důsledku ozbrojeného konfliktu na Kavkazu se podle Medveděva vztahy Ruska a NATO zhoršily, nikoli však vinou Moskvy.
Pro návrh na uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie v horní komoře parlamentu, Radě federace, a o několik hodin později i v dolní komoře, Státní dumě, hlasovali poslanci jednomyslně. V obou sněmovnách má většinu prokremelské Jednotné Rusko.
Dnešní rozhodnutí ruského parlamentu není pro prezidenta právně závazné. Podle analytiků však posiluje pozice Moskvy při vyjednávání se Západem, který stojí na straně Gruzie a podporuje její územní celistvost.
Německé vláda podle svého mluvčího Thomase Stega doufá, že prezident výzvu parlamentu nevyslyší, protože výzva uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie odporuje principu územní celistvosti Gruzie.
Náměstek gruzínského ministerstva zahraničí Georgij Bokerija dnešní hlasování ruských zákonodárců označil za pokračování "ruské agrese" vůči Gruzii.
Rusko ani žádný jiný ze členských států OSN zatím Jižní Osetii a Abcházii neuznal. Obě provincie jednostranně vyhlásily nezávislost na Gruzii po válce začátkem 90. let. Ze strany Moskvy se jim dostává jak politické, tak ekonomické pomoci. Tento měsíc navíc ruská armáda tvrdě zlikvidovala pokus Tbilisi vojensky ovládnout Jižní Osetii.
Ozbrojený konflikt mezi Moskvou a Tbilisi způsobil Gruzii škody ve výši dvou miliard dolarů (33,1 miliardy korun), uvedl v rozhovoru pro dnešní vydání britského listu Financial Times gruzínský prezident Michail Saakašvili. Gruzie podle Saakašviliho potřebuje nejen finanční pomoc na obnovu, ale také "určitý druh garance" ze strany Spojených států a Evropy, aby se zmírnily obavy zahraničních investorů.
Ruský premiér Vladimir Putin dnes prohlásil, že případný vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO) nebude mít pro Rusko prakticky žádný přínos. Moskva by proto podle něho měla zvážit, zda není na čase zmrazit některé závazky, ke kterým se Rusko v rámci příprav na členství už přihlásilo.
Něteří západní činitelé v uplynulých dnech brzký vstup Ruska do WTO v minulých dnech zpochybnili. Důvod k tomu měli podle agentury Reuters všichni stejný - ruský vojenský zásah v Gruzii.
Foto: AP a Reuters
