Rusko a spol. vytváří síly rychlé reakce
04.02.2009 19:45
Rusko a šestice jeho postsovětských spojenců dnes v Kremlu uzavřeli dohodu o vytvoření sil rychlé reakce. Krok si může například NATO vyložit jako snahu o vytvoření protiváhy k rozšiřování aliance. Se čtveřicí dalších zemí Rusko dnes také ohlásilo vytvoření společného fondu ve výši deseti miliard dolarů, který má spojencům pomoci přežít hospodářskou krizi.
Podpis dohody o vytvoření sil rychlé reakce Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) oznámil arménský prezident Serž Sarkisjan s tím, že Uzbekistán ke svému podpisu přiložil ještě zvláštní vyjádření.
Uzbecké výhrady se podle mluvčího ODKB týkají toho, že do sil rychlé reakce mají být zapojeny i tajné služby a ministerstva pro mimořádné situace.
ČTĚTE TAKÉ: USA bojují o stategickou základnu v Kyrgyzstánu
Kreml přijdou jeho spojenci dost draho
"Všichni účastníci se shodli na nezbytnosti přijmout toto rozhodnutí (o vytvoření společných sil rychlé reakce)," prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Podle něj je nutné, aby ODKB byla s to pružně reagovat na široké spektrum hrozeb, jako je vnější agrese, mezinárodní terorismus a extremismus, organizovaný zločin, šíření drog či zvládání následků živelních pohrom a průmyslových katastrof. Účastníci se podle agentury Interfax shodli vyslat do společných sil po praporu.
Středoasijský plyn jako linka v pozadí
Mimořádného summitu v Kremlu se kromě hostitele zúčastnili ještě prezidenti Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu.
Na jednání o vojenských otázkách navázal - už bez uzbecké účasti a s arménským prezidentem v roli pozorovatele - summit Euroasijského hospodářského společenství, který schválil vytvoření společného protikrizového fondu.
"Není to měšec peněz, ale fond pro součinnost s blízkými státy. Peněz nemá nikdo nazbyt, ale... pokud vzniknou složité situace, účastníci mohou fond využít," prohlásil Medveděv.
Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka do fondu vnese Rusko 7,5 miliardy dolarů a Kazachstán přispěje jednou miliardou; Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán se mají o svém příspěvku vyjádřit do měsíce, aby fond v celkové výši deseti miliard vznikl do tří měsíců. Sloužit má jako bezpečnostní polštář pro případ kritických situací v jednotlivých státech.
V předvečer schůzky Rusko dosáhlo dohody o vytvoření společného systému protivzdušné obrany s Běloruskem a Kyrgyzstán oznámil brzké uzavření americké letecké základny v zemi, ležící nedaleko od ruské vojenské základny. Ruský tisk se současně pozastavuje nad přílivem ruských úvěrů a finanční pomoci pro spojenecké země, který si vysvětluje i geopolitickými motivy. Rusko soupeří se Spojenými státy o přízeň kavkazských a středoasijských zemí, bohatých na ropu a plyn.
Tygr, ale z papíru
Páteří společných sil rychlé reakce by se podle ruských médií měly stát ruská 98. gardová výsadková divize a 31. výsadková brigáda, k nimž se mají v případě potřeby přidat spojenecké jednotky pod společným velením. Kazachstán údajně přislíbil jednu brigádu, ostatní země po praporu. Jednotky mají v mírových dobách zůstat ve svých posádkách, společný štáb má jen koordinovat jejich činnost. Až dosud se společné jednotky (rusko-běloruské, rusko-arménské a rusko-středoasijské) vytvářely jen do úrovně praporu.
Medveděv na tiskové konferenci připustil, že společné jednotky dosud existovaly spíše jen na papíře, ale zdůraznil, že bojový potenciál nových sil rychlé reakce "nemá být horší" než u obdobných jednotek NATO. Rusko je proto připraveno do nich zařadit jednu divizi a brigádu.
Moskva se podle listu Kommersant snaží přeměnit "sedmičku" ODKB v plnohodnotný vojensko-politický blok pod svým vedením, který by mohl být protiváhou NATO. Ale prý jde jen o "papírového tygra" bez praktické upotřebitelnosti. ODKB se navíc může rozšířit nejvýše o Abcházii a Jižní Osetii, zatímco o členství v NATO nadále usilují Ukrajina a Gruzie a ani ruští spojenci se nezříkají spolupráce s aliancí.
"Moskva může dosáhnout 'práva první noci' při řešení krizové situace v některém členském státu ODKB, ale za takové právo bude muset zaplatit reálnými penězi," usoudil Kommersant, který vyčíslil náklady na zahraničněpolitické aktivity Moskvy v posledních dnech na více než 12 miliard dolarů.
Foto: AP, nato.int
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.