Soukromá armáda
Rusko hledá nové žoldnéře

Ruská soukromá vojenská společnost Vagner expanduje na africký kontinent. Začíná ale mít problémy - jejímu hlavnímu patronovi, ruské armádě, se nelíbí přílišná publicita žoldnéřů a uvažuje o spolupráci s jinou skupinou.

Vražda ruských žurnalistů v noci na 31. července ve Středoafrické republice rozšířila do světa informaci, s níž se Moskva příliš nechtěla chlubit - po Krymu, Donbasu a Sýrii působí soukromá vojenská společnost známá jako Vagnerovci i v srdci Afriky. Oficiálně je tam asi 170 instruktorů pro výcvik tamní armády z různých organizací. Nejde tedy jen o Vagnerovce.
V ruských médiích se však objevují spekulace, že soukromé armády dělají ještě něco více - pomáhají Rusku získat ztracený vliv. "Jedním z důvodů, proč se najímají soukromé vojenské společnosti, je ochrana nalezišť zlata, uranu a diamantů," řekla serveru Novaja Gazeta Taťána Denisovová, specialistka na Afriku z Ruské akademie věd.

Novinář Orchan Džemal, režisér Alexandr Rastorgujev a kameraman Kirill Radčenko natáčeli o žoldnéřích z Vagnerovy společnosti dokument. Rozhodně nebyli žurnalisty pracujícími v souladu s oficiální linií Kremlu. Jejich cestu financovala nadace Putinova kritika Michaila Chodorkovského, měli jen turistická víza a propadlé novinářské průkazy. Ruská ambasáda o nich nevěděla a žoldnéři se s nimi odmítli bavit s tím, že nemají akreditaci místního ministerstva obrany. Krátce nato byli za nepříliš jasných okolností zastřeleni. Ruské ministerstvo zahraničí přitom striktně odmítá, že by jejich smrt souvisela s tématem dokumentu.

Příliš mnoho publicity

O aktivity Vagnerovy skupiny v Africe rozhodně bylo proč se zajímat. Novinář Alexandr Stěpanov píše v týdeníku Versija, že o středoafrickou zakázku sváděla Vagnerova společnost tuhý boj s konkurencí, která se objevila teprve nedávno a má ambici její aktivity převzít. Společnost s názvem Patriot je podle článku možným nástupcem Vagnerovy skupiny, protože s tou vedení ruské armády poslední dobou nebylo spokojeno. Vytýkalo jí hlavně nízkou úroveň konspirace - zmínky o aktivitách Vagnerovců hlavně v Sýrii a o jejich bojových ztrátách se totiž stále častěji objevovaly v médiích. "Vojáci byli připraveni trpět nejasnou soukromou strukturu ve svém operačním teritoriu, zásobovat ji zbraněmi, technikou a poskytovat jí palebnou podporu jen do té doby, dokud to vše zůstávalo utajeno," konstatuje Stěpanov.

Přitom Vagnerově skupině nevelí žádný Vagner, ale podplukovník v záloze Dmitrij Utkin. Vagner je jen jeho volací znak neboli vojenská přezdívka. Je to někdejší velitel brigády speciálních sil. Z ruské armády odešel už v roce 2013 a vydal se s organizací Slavjanskij korpus bojovat do Sýrie. Tehdy to skončilo neslavně, po návratu do vlasti bojovníky korpusu zavřeli, protože žoldáctví v zahraničí je v Rusku trestným činem. S válkou na Ukrajině ale velení ruské armády, a především její tajná služba pochopily, že využívat soukromou strukturu na špinavou práci s možností kdykoli od ní dát ruce pryč může být docela výhodné. "Byla fakticky nelegální motostřeleckou divizí, s tanky i dělostřelectvem," píše Versija.

Až milion rublů měsíčně

Do roku 2016 dostávala podle Stěpanova Vagnerova skupina od armády libovolné množství munice na výcvik včetně drahých střel k protitankovým kompletům. To teď ustalo a ministerstvo obrany preferuje již zmíněnou novou skupinu Patriot, která dostává více peněz i pomoci. Zatímco u Vagnera činí měsíční výplata mezi 160 a 220 tisíci rublů (54 až 75 tisíc korun), v Patriotu je to od 400 tisíc do milionu rublů (136 až 340 tisíc korun). Navíc má Patriot zkušenější velitele, dostává jednodušší a méně nebezpečné úkoly a jeho příslušníci by se měli rekrutovat téměř výhradně z elitních armádních jednotek.

Stěpanov píše, že do budoucna chtějí vojáci dostat formování soukromých armád zcela pod svou kontrolu a velet jim prostřednictvím svých důstojníků formálně působících jako manažeři příslušných bezpečnostních agentur.

Zároveň chce vláda povolit uzdu a nechat mezi sebou konkurovat více společností, které bude možné snadněji rozpustit a dát od nich ruce pryč. A do věci se vkládá i Státní duma. Chce iniciovat normu určující soukromým vojenským společnostem statut a pravidla - dosud totiž fungují zcela mimo zákon.

Autor je editorem Českého rozhlasu - Radiožurnálu