Očkovací látka
Rusko schválilo první vakcínu proti koronaviru na světě, oznámil Putin

Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti nemoci covid-19, způsobované koronavirem. Oznámil to v úterý ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož vakcínu na sobě už vyzkoušela i jedna z jeho dcer. Látku vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji.

Putin podle agentury TASS vyjádřil naději, že hromadné očkování bude možné zahájit v nejbližší době. Vicepremiérka Taťjana Golikovová v této souvislosti sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.

Podle ministra zdravotnictví Michaila Muraška by přitom jako první měli přijít na řadu pracovníci ve zdravotnictví, protože ti přicházejí do přímého kontaktu s infikovanými lidmi. Přednostně očkovaní by rovněž měli být učitelé, dodal.

TASS poznamenal, že podle osvědčení zveřejněného na webových stránkách státního registru léčiv vstoupí nová vakcína do "civilního oběhu" od 1. ledna příštího roku.

Německý biochemik Klaus Cichutek, kterého oslovila agentura DPA, považuje řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mimo jiné to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky. V Německu je ze zákona možné schválit očkovací látku pro distribuci právě až po skončení poslední fáze.

Aktuálně je ve světě hlášeno na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v červenci uvedla, že považuje za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirem SARS-CoV-2 způsobenou pandemii látku AZD1222. Tato experimentální vakcína společnosti AstraZeneca je bezpečná a v první fázi klinických testů na zdravých dobrovolnících vyvolává imunitní reakci.

Nebyly zaznamenány vážné nežádoucí účinky

Úřad Roszdravnadzor, do jehož kompetence tyto záležitosti v Rusku spadají, sdělil, že poregistrační kontrolní opatření týkající se účinnosti a bezpečnosti budou zahrnovat i klinické testy s účastí dvou tisíc lidí. Při dosavadním klinickém výzkumu na dvou základnách nebyly podle úřadu zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Vakcína vytváří jak protilátku, tak buněčnou imunitu vůči koronaviry SARS-CoV-2, původci choroby covid-19.

Muraško uvedl, že klinické testy se uskutečnily v červnu a červenci. Vakcína je založená "na již známé platformě, z níž vychází řada jiných očkovacích látek, které jsou schopny zajistit imunitu až po dobu dvou let", dodal ministr.

Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev podle agentury TASS řekl, že Rusko už obdrželo žádosti na dodávky miliardy dávek nové vakcíny z dvaceti zemí. Tvrdil rovněž, že společně se zahraničními partnery lze už nyní vyrábět v pěti státech více než 500 milionů dávek vakcíny ročně.

Důvěru v ruský Sputnik V podle Reuters vyjádřil filipínský prezident Rodrigo Duterte. Řekl, že Moskva Manile nabídla dodávku léku, jež by měla být zdarma, nebo možnost podílet se na výrobě. Prezident přitom věří preparátu natolik, že je ochotný vyzkoušet ho na sobě.

Aktuálně je ve světě hlášeno na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v červenci uvedla, že považuje za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirem SARS-CoV-2 způsobenou pandemii látku AZD1222. Tato experimentální vakcína společnosti AstraZeneca je bezpečná a v první fázi klinických testů na zdravých dobrovolnících vyvolává imunitní reakci.