Prakticky ve všech regionech Ruska - s výjimkou Ingušska, ale už i na anektovaném Krymu - se dnes volí na různé úrovni. Hlasuje více než polovina obyvatelstva země, tedy přes 75 milionů voličů. Ve 30 regionech se volí gubernátoři, ve 14 oblastní parlamenty, jinde alespoň městské sněmy, obecní zastupitelstva či starosty. Celkem je ve hře 43 500 mandátů, přičemž podle ústřední volební komise "v průměru" o každý mandát zápolí šest až sedm kandidátů.
Nicméně žádná změna poměrů v zemi, semknuté pod vlivem ukrajinské krize okolo prezidenta Vladimira Putina, se od voleb nečeká.
"Největší volební kampaň v novodobé historii země se konala prakticky bez povšimnutí. Konkurence chybí, není o čem mluvit. Místo voleb se uskuteční symbolická referenda o prodloužení pravomocí s výsledkem, že 70 až 80 procent voličů je pro," řekl novodobý disident Valerij Fedotov, který se zatím proslavil asi hlavně tím, že veřejně roztrhal svou legitimaci člena vládnoucí strany Jednotné Rusko, čímž ukončil slibnou politickou kariéru už na příčce okresního činitele.
Nyní se ve svém blogu pozastavil nad tím, že ani v situaci, kdy Putinovi fandí příslovečných 84 procent Rusů, nepustil režim k hlasování "skutečnou opozici" a raději se spokojil s imitováním politického boje. Ale to nejspíše vypovídá o tom, že "režim nemá ani pomyšlení na sebevraždu".
Průzkum státní agentury FOM v předvečer voleb dospěl závěru, že zájem Rusů o politiku či občanskou angažovanost poklesl bezmála na nulu: více než 90 procent dotázaných neprojevilo během dvou posledních let v tomto směru žádnou aktivitu. V případě zfalšování voleb jsou prý dvě pětiny dotázaných ochotny demonstrovat. Nicméně většina by i tak zůstala doma.
Nicméně jeden z nezávislých kandidátů do moskevského sněmu Maxim Kac v tisku připomněl, že sociologové hlásali nulový zájem Rusů o politiku i pouhé dva týdny před tím, než v Moskvě v prosinci 2011 vypukly masové demonstrace proti falšování voleb a Putinově režimu.
Sám prezident, vzhledem k cestě do Dušanbe, využil možnost odvolit v předstihu. Nevládní organizace Golos, monitorující volby, tvrdí, že Putin nejspíše hlasoval v nesprávném okrsku, ale "nikdo se mu to neodvážil říct". V médiích ale koluje i jiná verze, a sice že místo aby Putin šel k urně, šla urna k Putinovi, a to i s předsedou volební komise.
Opozice si často stěžuje, že hlasování v předstihu se zhusta zneužívá k falšování výsledku voleb. Nejvíce stížností podle úřední ochránkyně lidských práv Elly Pamfilovové přichází z Petrohradu, kde v předstihu prý už odvolilo více než pět procent voličů, zatímco celostátně toto právo využilo jen 1,24 procenta voličů.
"Vysokou účast zajistil organizovaný přísun penzistů a státních zaměstnanců do volebních místností autobusy, vypravovanými od škol a nemocnic," napsal list Kommersant. Opozice si stěžuje i na vhazování zfalšovaných volebních lístků. Podobná je prý i situace v Samarské oblasti a Tatarstánu.
Na Krymu naopak nebudou smět hlasovat voliči, kteří písemně odmítli ruské občanství: takových se podle ruských úřadů našlo 3440.
