Drama končí
Slováci na druhý pokus schválili euroval a vypsali předčasné volby

Slovenský parlament dnes podle očekávání na druhý pokus schválil rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny (EFSF), když před tím rozhodl o vypsání předčasných voleb na 10. března 2012. Opoziční sociální demokraté podporu takzvaného eurovalu podmiňovali právě souhlasem parlamentu s novými volbami.

Předseda dosud koaliční strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík následně po schválení rozšíření eurovalu oznámil, že se pokusí rozhodnutí zákonodárců zvrátit prostřednictvím Ústavního soudu. 

Slovenští poslanci poté Sulíka odvolali z funkce šéfa parlamentu. Na jeho místo zvolili dosavadního místopředsedu sněmovny Pavola Hrušovského za vládní křesťanské demokraty.

Po slovenském souhlasu Slovenska tak záchranný fond EFSF vedle navýšení své reálné úvěrové kapacity na 440 miliard eur (10,9 bilionu korun) bude moci nově zachraňovat i silně zadlužené Řecko. Atény jsou už nyní odkázány na mezinárodní finanční pomoc a na bilaterální pomoc zemí eurozóny, které se ovšem Slovensko jako jediná země eurozóny neúčastní. EFSF dosud pomáhal Irsku a Portugalsku.

Navýšení úvěrové kapacity eurofondu, které je součástí dohody představitelů eurozóny z letošního léta, si vyžádá zvýšení objemu finančních garancí na 780 miliard eur. Pro Slovensko to znamená navýšení záruk o tři čtvrtiny na 7,7 miliardy eur. Peníze by Bratislava stejně jako další státy vyplatila v případě, že by zadlužená země nedokázala záchrannému fondu vrátit půjčky.

Favoritem nových voleb je Ficův Směr

Vládní krize na Slovensku propukla v úterý, kdy vládní strana Svoboda a solidarita předsedy parlamentu Richarda Sulíka ani za cenu pádu kabinetu premiérky Ivety Radičové nepodpořila úpravy ve fungování eurofondu. Rozšíření pravomocí a reálné úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability už schválilo všech 16 ostatních členských zemí eurozóny, bez souhlasu Bratislavy však nemohly změny vstoupit v platnost.

Předčasné volby na Slovensku se po rozhodnutí parlamentu uskuteční necelé dva roky poté, co do úřadu nastoupil stávající kabinet. Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě favorizují Směr-SD expremiéra Roberta Fica, který s velkým náskokem vyhrál i loňské parlamentní volby, ale nakonec skončil v opozici. Důvodem byl slabý volební zisk jeho tehdejších koaličních partnerů a překvapivý úspěch dvou nových stran, SaS a Mostu-Híd.

Tato dvě seskupení spolu s tradičními stranami pravého středu, SKDU-DS a KDH, nakonec vytvořila vládu. Vládní krize však jejich oblibu může podle slovenského tisku oslabit.

Po pádu vlády jsou další kroky na prezidentovi Ivanu Gašparovičovi, který předčasně ukončil oficiální cestu v Asii. Hlava státu musí podle ústavy členy kabinetu odvolat, avšak vláda by podle dostupných informací měla setrvat v úřadu až do voleb. Pověření dále vést ministerstva však od Gašparoviče prý nedostanou ministři za SaS, které si v dosluhující vládě Radičová nepřeje.

Fico ve středu ohlásil, že jeho strana zůstane vůči dosluhujícímu kabinetu v opozici. Podle pozorovatelů tak získal před konáním předčasných voleb výhodnou pozici, protože může dosluhující koalici kritizovat za nepopulární rozhodnutí a vysokou nezaměstnanost. Vládu čeká ve sněmovně například prosazení zákona o státním rozpočtu na příští rok, který pro dodržení závazku země snižovat schodek veřejných financí počítá s dalšími úsporami. Kabinet navíc čelí výpovědím více než dvou tisícovek lékařů, kteří požadují mimo jiné vyšší platy.

Zkušenosti s konáním předčasných voleb Slovensko už má. Naposledy v roce 2006 nevydržela v úřadu celé čtyřleté funkční období druhá vláda premiéra Mikuláše Dzurindy. Fico tehdy rovněž z opozičních pozic dosáhl zastavení privatizace nebo přijímaní důležitých rozhodnutí vládou až do konání nových voleb. Podobné požadavky nyní šéf Směru-SD veřejně nevznesl.

Premiérka dnes oznámila, že vláda už nebude prosazovat rozsáhlé změny v placení daní a odvodů navržené ministrem práce za SaS, které počítaly mimo jiné se zavedením takzvané superhrubé mzdy. Část koalice už dříve avizovala, že vláda i parlament ubere na tempu.

Podobný způsob zkrácení volebního období jako Slovensko zvolil v roce 2009 český parlament po vyslovení nedůvěry koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Konání předčasných voleb v původně stanoveném termínu však zabrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu. Podobný scénář na Slovensku se nepředpokládá, protože tamní Ústavní soud nemá pravomoc posuzovat ústavní zákony.