Na první pohled se může zdát, že ostrý zrak je pouze otázkou fyziologie oka, ale ve skutečnosti může být propojen s celkovou kondicí i psychickým stavem člověka. Jak spolu souvisejí dobré vidění a psychika - a jak se mohou vzájemně ovlivňovat?
Na zrak má vliv celá řada faktorů. Klíčovou roli hraje zejména dědičnost, některá onemocnění, jako je šedý zákal či presbyopie, pak přicházejí s přibývajícími roky. Jiné oční choroby zase vznikají v důsledku různých nemocí, například diabetická retinopatie ohrožuje zrak lidí s cukrovkou. Existují však i další faktory ovlivňující zdraví našich očí. Do jisté míry stav zraku závisí rovněž na celkovém životním stylu. Chcete-li podpořit dobrý zrak, jezte dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, vyvarujte se kouření, které zvyšuje riziko výskytu některých očních onemocnění, nezapomínejte ani na pohyb či pobyt venku, díky němuž zaostřujete do dálky a oči si odpočinou od dlouhodobého hledění do monitoru počítače či displeje telefonu.
Stres se udává jako jeden z faktorů vzniku sítnicové choroby
Ke zdravému životnímu stylu patří i minimalizace stresu. A ačkoliv se může zdát, že stres nemá s dobrým viděním nic společného, pravdou je, že u určitých očních onemocnění může i psychika sehrát roli. "Stres se udává jako jeden z faktorů vzniku sítnicové choroby centrální serózní chorioretinopatie, která postihuje hlavně mladé muže. Dojde k přechodnému poklesu centrálního vidění, většinou na jednom oku, a pocitu vlnění. Obvykle se po čase vidění opět vyjasní," vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Vyčerpání organismu a zhoršená psychika mohou zhoršit presbyopii
Další oční potíže, které vznikají v souvislosti se stresem a vyčerpáním organismu, je zesílení problémů s vetchozrakostí neboli presbyopií. Jedná se o vadu, která se objevuje obvykle po pětačtyřicátém roku věku, kdy postupně dochází ke snižování výkonu akomodačního procesu, tedy schopnosti zaostřování. Tato nedostatečnost bývá korigována brýlemi na blízko, případně ji lze odstranit efektivní a rychlou operací metodou PRELEX. "Lidem, kteří už potřebují k vidění do blízka brýlovou korekci, při únavě nebo i při viróze a celkovém vyčerpání dojdou rezervy organismu a zhorší se i schopnost zaostřování do blízka," popisuje primářka Valešová mechanismus, jak může vinou stresu docházet ke zhoršení vidění u presbyopiků. Zároveň však oftalmoložka uklidňuje: "Pokud člověk opět dobije baterky, tento problém se může částečně zlepšit a brýle do blízka můžete potřebovat v méně situacích."
Špatný zrak má velký vliv na psychický stav člověka
Že by se nadměrný stres podepisoval na zhoršeném vidění, se nestává příliš často - kupříkladu na dioptrické vady nemá stres žádný vliv. Mnohem častější je ovšem situace, kdy zhoršené vidění negativně ovlivňuje psychiku. Zrak je totiž nejdůležitějším smyslovým orgánem, protože jím vnímáme až 80 % vjemů ze svého okolí. Špatný zrak může proto vést k frustraci, úzkosti a nízkému sebevědomí. Lidé se zrakovými potížemi se mohou vyhýbat činnostem, které dříve rádi dělali, a mohou se izolovat od ostatních. "Zhoršený zrak, ale i sluch, se výrazně podílí na psychice ve všech možných ohledech, ať už jsou to kognitivní funkce, orientace, přirozená schopnost ve světě fungovat. Dá se tedy říci, že zhoršení zraku vede ke spoustě psychických obtíží," podotýká psychologický poradce Mgr. Petr Šusta, Ph.D. "Když člověk hůř vidí, cítí se nejistý, špatně se orientuje a necítí se na to, že někam třeba dojede autem nebo dojde... Samozřejmě se pak stává více uzavřeným a je tím výrazně poškozena kvalita jeho života," dodává odborník.
Seniorům s pokročilým šedým zákalem rapidně klesá kvalita života
Velmi viditelné jsou tyto dopady špatného zraku u seniorů, kteří trpí šedým zákalem neboli kataraktou. Toto onemocnění je obvykle spojené s rostoucím věkem, po pětasedmdesátce jím trpí prakticky tři čtvrtiny obyvatel. Naštěstí lze šedý zákal odstranit během krátké a bezbolestné ambulantní operace - a lékaři pak často pozorují, jak pacienti po tomto zákroku psychicky rozkvetli. "Lidem se po operaci katarakty výrazně zlepší kvalita života, což může souviset s omezením výskytu infarktu a dalších zdravotních komplikací. Toto zjištění platí hlavně pro pacienty v pokročilém stadiu nemoci," upozorňuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.
Když mozek nemá vjemy, kognitivní funkce upadají
Také výzkum s názvem Blue Mountains Eye Study potvrdil, že psychika pacientů se po operaci šedého zákalu vylepší. Lidé vedou aktivní život bez závislosti na okolí, lépe spí. Tím u nich klesá riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky či infarktů, a tedy i úmrtnost. "Člověk se slábnoucím zrakem ztratí podněty, které ho nějakým způsobem motivují, stimulují a dodávají mu radost ze života. S nadsázkou se říká, že mozek je sval a samozřejmě kognitivní funkce upadají, když nemá vjemy. Mozek je velmi adaptabilní, a to bohužel i v negativním slova smyslu. Pakliže ho nebudeme zatěžovat, přizpůsobí se tomu, že vlastně nemusí podávat takový výkon," dodává psycholog Šusta.
Co můžete dělat pro zdraví zraku a psychiky?
• Pravidelné kontroly zraku: Dbejte na to, abyste absolvovali pravidelné kontroly zraku u očního lékaře, i když nemáte žádné zjevné zrakové potíže.
• Zdravá strava: Jezte pestrou stravu bohatou na ovoce, zeleninu a ryby, které obsahují nenasycené Omega 3 mastné kyseliny důležité pro zdraví očí.
• Dostatek spánku: Dopřejte si dostatek spánku, aby si oči odpočinuly, ale také abyste si udrželi psychickou pohodu.
• Snížení stresu: Najděte si zdravé způsoby, jak zvládat stres, jako je cvičení, meditace nebo trávení času v přírodě.
• Ochrana očí před sluncem: Noste sluneční brýle s UV filtrem, abyste ochránili své oči před škodlivým slunečním zářením.
• Při práci na počítači si dělejte pravidelné přestávky: Dopřejte svým očím odpočinek od obrazovek počítačů, telefonů a tabletů děláním krátkých přestávek během dne.
• Vyhledání odborné pomoci: Pokud jste ve stresu nebo máte psychické potíže, vyhledejte odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra.
