Rodina chlapce, který je po nepodařeném porodu v pražské vinohradské nemocnici těžce postižený, se minulý týden s nemocnicí a pojišťovnou mimosoudně dohodla na rekordním odškodnění ve výši dvacet milionů korun. Podobné případy selhání, byť jsou ojedinělé, spolu s dalšími negativními zkušenostmi z porodnic, vyvolávají debaty o úrovni českého porodnictví a domácím porodu jako extrémní alternativě k porodu ve zdravotnickém zařízení. K tématu se pro on-line deník TÝDEN.CZ vyjádřil doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., který je ředitelem Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.
Případy porodů, při nichž vinou lékařů či zdravotních sester dojde k poškození zdraví dítěte či matky, v české společnosti zpravidla rozpoutají diskuse, zda by žena neměla mít právo porodit doma, nikoliv ve zdravotnickém zařízení, kde může dojít k podobnému neštěstí. Jak se na domácí porody díváte vy?
Opravdu se domnívám, že domácí porody v České republice zatím nejsou na pořadu dne. Stále představují extrémní riziko pro rodičku i dítě. Ačkoliv je toto téma pro média velmi atraktivní, je na místě si uvědomit, že zúčastnit se takového porodu je ochotna naprosto minoritní část porodních asistentek. Celkově jich u nás je 1300-1500, ale z nich pouze 20-25 aktivně sympatizuje s domácími porody. Je ale pravda, že o to více jsou slyšet, těší se také značné pozornosti médií, která se k této problematice často a ráda vracejí.
Domácí porody jsou atraktivním tématem, které ve společnosti vyvolává protichůdné emoce, tak asi i z toho důvodu...
To nepochybně, ale myslím, že lidé jsou pak zahlceni informacemi, které se často omílají dokola, že přestávají uvažovat racionálně. Nevidí pak to jasné nebezpečí a hazard s lidskými životy. Totéž platí i o těhotných ženách uvažujících o domácím porodu: informací mají spoustu, ale to neznamená, že jsou informované vhodně a správně. Umět se rozhodnout předpokládá právě dobrou informovanost. A kdo není dobře informovaný, nemůže se sám a svobodně rozhodnout.
Jaká jsou z pohledu zkušeného porodníka největší rizika spojená s porodem v domácích podmínkách?
Domácí porod považuji za ruskou ruletu. Sebezkušenější porodní asistentka ani lékař nikdy nemohou předem odhadnout průběh porodu. A zdánlivě bezproblémový spontánní porod se může kdykoliv změnit v porod patologický s nejrůznějšími komplikacemi, které zpravidla vyžadují speciální vybavení a to se v běžném obývacím pokoji pravděpodobně nevyskytuje. V tom nerozumím propagátorům a zastáncům domácích porodů, copak by si nechali operovat slepé střevo v obýváku? V případě komplikací je situace náročná pro dítě, matku, ale také lékaře, dojde-li k jeho přivolání. Vzniká tak situace, kdy minorita nutí lékaře pečovat tam, kde nechtějí. Nemají k práci vhodné podmínky, nemají potřebné přístroje, nemohou využít narkózu, provést císařský řez či jiný operační zákrok. Navíc musejí nést riziko, které nevzniklo jejich vinou.
Existuje tedy pro budoucí matky nějaký bezpečnější kompromis, alternativa?
Žena může rodit v lůžkovém zdravotnickém zařízení v přítomnosti proškolené a zkušené porodní sestry, která musí být schopna dobře odhadnout situaci a včas rozpoznat případné nebezpečí. Rodičku pak může, pokud nastanou nenadálé komplikace, předat lékařskému týmu, který se o ni v nemocničním prostředí adekvátně postará. Jinou variantu v současné době nepovažuji za bezpečnou.
Poslanec a porodník Bohuslav Svoboda, který byl shodou okolností v době nepodařeného porodu přednostou gynekologicko-porodnické kliniky vinohradské nemocnice, se před několika dny nechal slyšet, že připraví návrh zákona, který by zamezil porodům doma bez dohledu lékaře. Myslíte, že je takový zákon reálný?
Kolega Svoboda je od počátku své praxe zvyklý na tradici udržovat vysoké standardy v oblasti perinatologické péče, kdy došlo k rapidnímu snížení mortality matek i dětí. Nejsem sice přesvědčen, že by plán na úplné zamezení domácím porodům byl při současných trendech reálný, ale věřím, že pohnutky, které ho k formulaci takového návrhu vedly, byly dobré.
Jak zpětně hodnotíte vyústění kauzy zbabraného porodu, v níž jistou roli sehrál i váš odborný posudek?
Vůbec se neodvažuji celý případ hodnotit, ale pokud se mám vyjádřit, pak myslím, že vinohradská nemocnice nakonec zvolila rozumný způsob, jak k celé věci přistoupit. Pokud jde o samotný průběh porodu, pak je třeba říct, že každá nemocnice je instituce, v níž pracují "jen" lidé, kteří pochopitelně mohou chybovat, lidský faktor nelze potlačit. Někdy se může neočekávaně přihodit něco, co má tristní výsledky, mnohdy se tomu nedá zabránit, jindy tomu předejít lze. Zdravotnická zařízení jsou zkrátka tvořena, stejně jako jiné instituce, lidmi. A není podle mě správné stavět do souvislosti ojedinělé pochybení a téma domácích porodů.
| KAUZA NEPOVEDENÉHO PORODU |
| Jediný syn manželů Vázlerových se narodil v roce 2009. Lékařka, která vedla porod, odešla k jinému zákroku a porod nechala vést mladého lékaře bez atestace. Když nastaly komplikace, snažil se neúspěšně přivolat primáře. Lékaři nakonec přistoupili k překotnému porodu kleštěmi. V důsledku nedostatečného přísunu kyslíku je chlapec hluchý, slepý, ochrnutý a potravu může přijímat pouze břišní sondou. Rodinný přítel a advokát Antonín Tukl se rozhodl rodinu zastupovat v soudním sporu s nemocnicí. Podle nepravomocného rozsudku z června měla rodina získat odškodné ve výši 30 milionů korun, k rozsudku přispěl také znalecký posudek Jaroslava Feyereisla. V polovině srpna se Vázlerovi s vinohradskou nemocnicí vyrovnali mimosoudně. |
