Malý parazit
Klíště, záludný zabiják. Může člověka dovést až k sebevraždě?

Vážné zdravotní komplikace, úmrtí, a dokonce sebevraždy mají na svědomí klíšťata, malí parazité, o nichž s odporem psal už Aristoteles. Česko přitom bez nadsázky zažívá jejich invazi. A ještě jedna špatná zpráva - následky boreliózy jsou vážnější, než se dosud předpokládalo.

Za nejvážnější nemoc, kterou se lidé mohou nakazit po kousnutí klíštětem, byla ještě nedávno považována encefalitida. Dnes se mnoho odborníků pomalu přiklání k názoru, že stejně nebezpečná může být lymská borelióza. Navíc je toto onemocnění mnohem záludnější a nelze se proti němu očkovat. Jeho důsledky pociťuje stále více Čechů včetně mnoha celebrit.

Naposledy ohlásil onemocnění boreliózou zpěvák Tomáš Klus, před ním se s nepříjemnou nemocí nedobrovolně seznámili třeba i bývalý fotbalista Karel Poborský, herci Bolek Polívka, Luděk Sobota, Eva Holubová nebo Milan Šteindler. Prakticky všichni hovoří o nesnesitelných bolestech, zhoršeném psychickém stavu, někteří, jako třeba Bolek Polívka, i o trvalých následcích například v podobě problémů s chůzí.

Mozková mlha a sebevraždy

I když se na boreliózu neumírá, někteří odborníci jsou skálopevně přesvědčeni o tom, že nemoc má na svědomí řadu sebevražd. Může to souviset se zatím vědecky nepodloženou teorií o vlivu borelií na vznik depresí. Nedávno se o tom spekulovalo například v souvislosti se sebevraždami talentovaného hudebníka Přemysla Černíka nebo Václava Širce, fotografa celebrit. Oba se s boreliózou dlouhodobě léčili.

Na serveru Borelióza.cz je podobných případů popsána řada. "Osobně vím minimálně o čtyřech lidech, které tato nemoc dovedla až k sebevraždě. Dokonce je zaznamenán i případ, kdy si život vzali manželé," řekl TÝDNU Petr Dymáček, místopředseda občanského sdružení Borelióza.cz, jenž sám nemoc prodělal. Zejména v chronické fázi prý může borelióza nemocné dovést do stavu, kdy se bojí toho, co je ještě čeká. "To se někdy mění ze dne na den. Od úporných bolestí, tlaku, svalového třasu až k takzvané mozkové mlze. A když proti tomu dlouho nic nepomáhá, mnoho lidí propadá zoufalství a depresi," tvrdí Dymáček.

Za pravou příčinu svých zdravotních problémů považuje nákazu od klíštěte i dvaapadesátiletý počítačový inženýr Petr Novotný. "Začal jsem mít těžké deprese, nemohl jsem vstát z postele. A vůbec jsem nevěděl proč," řekl TÝDNU. Při opakovaných návštěvách psychiatrie mu lékař doporučil vyšetření na boreliózu. "To potvrdilo, že mám skutečně v těle borelie," uvedl Novotný. Už tři roky bere antidepresiva, jež jeho psychické potíže tlumí. "Lékaři mi však dodnes nedokázali potvrdit, zda za depresemi opravdu stojí borelióza. Zároveň to ale nemohou vyloučit," říká.

Přelomová studie

Zprávy o tom, že nákaza lymskou boreliózou může mít fatální dopad na lidskou psychiku, se objevují opakovaně, zatím se je ale nepodařilo vědecky stoprocentně prokázat. Některé výzkumy je potvrzují alespoň částečně. Celosvětovou pozornost vzbudila již v roce 2002 studie týmu lékařů z Psychiatrického centra Praha, zaměřená na možné souvislosti mezi tímto onemocněním a hospitalizací na psychiatrii. Borrelia burgdorferi je totiž blízkou příbuznou bakterie způsobující syfilidu. Autoři studie se tak začali zabývat myšlenkou, zda borelióza nakonec nemůže vést k podobným psychickým poruchám jako v případě pokročilého stadia syfilidy.

Přitom skutečně zjistili, že v porovnání se vzorkem běžné populace je mezi pacienty českých psychiatrických ústavů nadprůměrně vysoký podíl lidí, kteří mají v těle borelie. A to by mohlo znamenat, že za jejich hospitalizací stojí právě neléčená borelióza, projevující se různými způsoby. "Časté je kolísání nálady, depresivní příznaky, ale i poruchy myšlení a vnímání. Příznaky mohou dosahovat až intenzity demence," napsal psychiatr Tomáš Hájek, jeden ze spoluautorů studie.

Otázkou zůstává, zda by takovým lidem nepomohla spíše léčba antibiotiky než klasická psychofarmaka. Jako příklad uvádí Hájek příběh osmnáctileté dívky, jež začala po nástupu na univerzitu trpět silnou a trvalou úzkostí, panickými záchvaty, nespavostí a nechutenstvím. Lékař, kterého navštívila, došel k závěru, že jde o reakci na nové prostředí, a doporučil jí odpočinek. Příznaky se však zhoršovaly. Teprve kompletní somatické vyšetření odhalilo zvýšené protilátky proti boreliím v séru i v mozkomíšním moku. Po šestitýdenní léčbě antibiotiky se zdravotní i psychický stav dívky v následujících třech měsících zlepšil o 80 procent.
Co když by podobná léčba pomohla i řadě pacientů psychiatrických ústavů? "Náš výzkum sice přinesl vědecky velmi zajímavý výsledek, ten však zatím nelze prakticky zúročit, neboť chybějí další potvrzující studie," tvrdí Hájek.

Invaze parazitů

Nové výzkumy jsou každopádně potřeba, protože na území České republiky i v dalších částech Evropy přibývá oblastí s výskytem klíšťat. Ta se kvůli klimatickým změnám dostávají do vyšších nadmořských výšek a obecně rozšiřují své teritorium. Nedávno byl potvrzen nález klíštěte dokonce ve výšce 1270 metrů nad mořem. Ještě před dvaceti lety se přitom předpokládalo, že klíště se v našich zeměpisných šířkách nemůže vyskytovat ve vyšších nadmořských výškách než 650 metrů.

Vědci dnes na světě evidují asi 860 druhů klíšťat schopných přenést na člověka až 80 původců různých onemocnění. V Česku žije 11 druhů. Některá klíšťata s člověkem prakticky nepřijdou do styku, přežívají třeba jen ve zvířecích norách, jiná však představují vážnou zdravotní hrozbu. V Česku je nejčastější klíště obecné, které přenáší původce boreliózy i encefalitidy. Jiné druhy, například piják lužní, vyskytující se zejména na jižní Moravě, jsou zase velmi nebezpečné například pro psy.

Boreliemi je podle některých odborných odhadů infikováno zhruba 27 procent klíšťat obecných, virem encefalitidy pak "pouhá" 3 procenta. Na rozdíl od minulosti se dnes ohniska obou nemocí plošně rozšířila prakticky na celou republiku, nejvíce ohnisek však odborníci evidují zejména v jižních Čechách a na severní Moravě.