Migréna bývá někdy mylně zaměňována s běžnou takzvanou tenzní bolestí hlavy. Migréna je však mnohem vážnější onemocnění, které dlouhodobě nepříznivě ovlivňuje kvalitu života postižených pacientů. V průběhu záchvatu (tzv. ataku) migrény není člověk schopen vykonávat běžné aktivity, takový záchvat přitom může trvat až 72 hodin. Pulsující bolest bývá nezřídka provázena nevolností až zvracením, zvýšenou citlivostí na světlo, pachy i zvuky. Některým atakům předchází i tzv. aura v podobě světelných záblesků, výpadků zorného pole, brnění nebo poruch řeči.
Samotný záchvat jen zřídka nastoupí spontánně. V naprosté většině případů tělo reaguje na spouštěče, jež aktivují generátor migrény v mozku. Proto se lékaři snaží osvětlit souvislost mezi různými spouštěči a záchvatem migrény. Úsilí zaměřené na rozpoznání spouštěčů má potenciál významně ovlivnit průběh migrény. Předcházení spouštěcích faktorů totiž může vést ke snížení počtu záchvatů i ke zmírnění jejich průběhu, a tedy k následnému celkovému zkvalitnění života pacientů.
"Jedním ze spouštěčů, který pacienti často sami uvádějí, jsou sluchové vjemy, především hluk a různé nepříjemné zvuky. Nejsou sice zkoumané tak často jako jiné vlivy, nicméně je potvrzuje asi polovina pacientů. Někteří pacienti také popisují, že u nich migrénu vyvolává hluk v kombinaci s ostrým nebo blikajícím světlem - například si stěžují, že nemohou sledovat film nebo televizi. Obvykle zdůrazňují intenzitu, dobu trvání a nesnesitelnost spouštěcí situace," říká algeziolog Marek Hakl z Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko-resuscitační kliniky nemocnice u sv. Anny v Brně.
Mezi "top 10" spouštěčů patří vedle sluchových vjemů i pachové a vizuální stimuly a samozřejmě i jídlo a vlivy prostředí. Jako nejčastější a nejrozšířenější spouštěč je ale jednoznačně označován stres. Na druhém místě jsou sluchové vjemy, následuje hlad a vyčerpání. Mezi první desítku faktorů, které přímo ovlivňují spuštění záchvatu migrény, patří také hormonální vlivy (fáze ženského cyklu), nedostatek spánku nebo změny jeho rytmu, změny počasí, vizuální vjemy, čichové vjemy a konzumace alkoholu.
Pro prevenci je klíčové co nejpřesněji rozpoznat spouštěč migrény a snažit se mu vyhnout. Pacienti by se měli vyvarovat všech předpokládaných vlivů, které na jejich bolest hlavy působí. Hluk patří mezi spouštěče, které můžeme ovlivnit, i když samozřejmě ne vždy; některé spouštěče nelze ovlivnit už vůbec (např. počasí nebo hormonální změny). Předpokládá se, že účinek jednotlivých spouštěčů se navzájem sčítá, takže regulace i několika méně podstatných (ale ovlivnitelných) spouštěčů může zabránit dosažení kritické hranice, kdy dochází ke spuštění záchvatu migrény.
Dojde-li k němu, je klíčové zmírnit jeho průběh a tlumit příznaky, hlavně bolest. První pomocí jsou běžné léky proti bolesti, na trhu je však například i volně prodejný lék Migralgin, speciálně určený pro tlumení migrény a tenzní bolesti hlavy. Jeho výhodou je, že využívá kombinace tří účinných látek (paracetamolu, kyseliny acetylsalicylové a kofeinu), což zvyšuje jeho účinnost, a hlavně urychluje nástup účinku. Pro psychickou pohodu se pacientům doporučuje, aby nosili jednu dávku akutního léku pořád s sebou, a tím se zbavili strachu, že zůstanou v případě náhlého ataku migrény bez pomoci.
