Nové léky jsou v ČR dostupnější, všichni pacienti se k nim ale nedostanou

Objem nově schválených moderních léků se v ČR  v posledních letech výrazně zlepšil, přetrvávají však problémy s jejich dostupností pro všechny pacienty. Podle nedávné analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator je u nás k dispozici 104 z celkových 167 nově schválených léků v Evropě za poslední čtyři roky.

Česká republika se v počtu lékových novinek posunula během pouhých čtyř let z 20. místa na 7. místo mezi 36 evropskými zeměmi. To je jednoznačně pozitivní signál. Zkrátila se také prodleva mezi evropskou registrací a dostupností léků z více než 600 dní v roce 2018 na současných 435. Tento vývoj byl umožněn mimo jiné díky aktivnímu přístupu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který výrazně urychlil posuzovací proces.

"Nové léky mohou výrazně zlepšit zdravotní výsledky a kvalitu života pacientů a přinést dlouhodobé úspory ve zdravotnickém i sociálním rozpočtu," uvedl David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Nejvíce nových léků bylo v uplynulých letech schváleno k léčbě rakoviny, onemocnění nervového systému (např. migrény) nebo endokrinologických nemocí (např. cukrovky).

Přestože došlo k výraznému zlepšení, analýza ukazuje, že pouze 18 nových léků je plně dostupných všem pacientům, kteří je potřebují. Většina nových léků má totiž dostupnost omezenou. V České republice jsme například svědky rozdílů v úrovni zdravotní péče mezi jednotlivými kraji nebo omezené kapacity specializovaných center (například komplexních onkologických center určených k léčbě rakoviny nebo MS center zaměřených na léčbu roztroušení sklerózy). Zásadní roli hraje také zpožděné zahájení léčby novými přípravky nebo omezení v jejich předepisování a použití.

Příkladem omezené dostupnosti moderních léků je léčba migrény nebo vzácných kožních nádorů. "V České republice jsou k léčbě migrény dostupné moderní monoklonální protilátky, ale léčbu využívá jen třetina pacientů, kteří by z ní mohli mít prospěch," vysvětlila MUDr. Jana Skoupá, MBA. Podobně jsou inovativní terapie pro vzácné kožní nádory dostupné pouze malému počtu pacientů.

David Kolář upozorňuje, že ačkoli Česká republika dosáhla sedmého místa v počtu nových léků, tento výsledek neznamená, že čeští pacienti mají sedmou nejlepší šanci se k nové léčbě dostat. "Dostupnost inovativní léčby se v ČR v posledních letech zlepšila a je to zejména díky konstruktivní spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, zdravotních pojišťoven a farmaceutických společností. To je určitě dobrá zpráva pro české pacienty. Pořád ale vidíme, že se k nejmodernější léčbě dostane jen část pacientů, kterým by mohla pomoci, a to bychom do budoucna měli napravit," dodává.

Je proto nutné zahájit diskusi o změně systému stanovování cen a úhrad léčiv, aby byly inovace dostupné všem pacientům. V budoucnu budou zdravotní systémy čelit novým výzvám s rozvojem cílených a personalizovaných terapií. Současný systém stanovování cen a úhrad je postaven na zastaralých principech z roku 2008 a není dostatečně připraven na hodnocení a financování těchto moderních terapií. Pro zlepšení dostupnosti inovativních léčiv bude klíčová spolupráce Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven, aby český systém mohl spravedlivě ohodnotit přínos inovací a zajistit jejich dostupnost pro všechny.