Před 30 lety lékaři <span>vymýtili neštovice</span>. Otvírá se výstava

Před třiceti lety lékaři vymýtili pravé neštovice. Podíl českých a slovenských lékařů na zničení této zákeřné choroby připomíná výstava, která dnes (ve středu) začíná v Národním muzeu v Praze. "Tato nemoc zabila více lidí než všechny války," připomněla šéfka české kanceláře WHO Alena Šteflová.

Výstava představuje historii nemoci, lidé uvidí fotografie z Indie, Bangladéše, Somálska a dalších zemí, kde působili čeští vědci. Vystaveny jsou historické i moderní lékařské nástroje, které se používaly při očkování.

Pravé neštovice se poprvé objevily už před více než 3000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším zabijákům. Jen v uplynulém století zabily 300 milionů lidí.

Raška: Zaměřte se na ohniska

V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) zpočátku ne příliš úspěšný boj s touto nebezpečnou chorobou. V roce 1967 oznámila plán na úplné vymýcení pravých neštovic. Koncepci této akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. Místo plošného očkování celého světa navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout.

V dubnu 1978 WHO oznámila, že byl v Somálsku vyléčen poslední člověk na světě, který neštovicemi onemocněl.

Odborníci u příležitosti výročí vymýcení zákeřné nemoci připomněli, že nové infekční choroby se objevují každý den a ani po úspěchu v boji s pravými neštovicemi by se neměl klást menší důraz na očkování. Očkování je podle nich důležité nejen z hlediska jedince, ale i společnosti. Pomáhá tomu, aby se nemoc nešířila, tedy i dětem, které očkovány být nemohou, protože mají jiné nemoci, které jsou kontraindikací.

Od doby, co se pravé neštovice ve světě nevyskytují, mají jejího původce pouze dvě oficiální laboratoře WHO, v USA a v Rusku. WHO byla několikrát vyzývána, aby poslední viry zničila. Stále také panují obavy ze zneužití viru jako biologické zbraně.

Kdo nezemřel, oslepl

"Stala se z toho politická otázka a otázka výzkumu pro vývoj další vakcíny," řekl Peter Carrasco ze ženevské centrály WHO. V laboratořích se podle něj vyvíjejí nové protilátky. Slovenský epidemiolog Štefan Straka, který se v 70. letech podílel na vymýcení neštovic, ale s uchováváním viru nesouhlasí. Podle něj není pro vývoj nové očkovací látky virus potřeba.

Nemoc se vyskytovala ve dvou variantách - variola major, u které úmrtnost dosahovala kolem 30 procent, a lehčí forma variola minor s úmrtností kolem jednoho procenta. Těžké chřipkové onemocnění provázely vysoké horečky, vyrážka a úporné bolesti. Nemocní pozvolna umírali v bolestech. Kdo přežil, byl většinou navždy poznamenán zjizvenou tváří nebo slepotou.

Výstava vznikla ve spolupráci kanceláře WHO v ČR, Národního muzea a Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny.

Foto: Profimedia