Epidemie osamělosti. Proč jí trpí čím dál víc lidí?

9. 4. 2015 06:11
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Každý desátý člověk trpí osamělostí. Zdaleka přitom nejde jen o důchodce. Epidemie moderní doby se šíří i mezi mladými lidmi. Podráží psychiku i fyzické zdraví, přesto se o ní téměř nemluví. Proč se nemáme komu svěřovat? A proč se za to stydíme?

Bylo jí pětatřicet, ale čtyři roky žila jako pětasedmdesátiletá opuštěná vdova. Osamělost ji sžírala tak, že vyrážela na drobné nákupy, jen aby mohla navázat rozhovor s prodavačkami. Palčivá zkušenost vedla Britku Emily Whiteovou k napsání první knihy. Cítila se smutná, ale také ponížená. "Moje dvě sestry podobnou zkušenost neměly, proto se mi o tom s nimi mluvilo těžko. Když jsem je viděla s ostatními členy rodiny, cítila jsem se od nich vzdálená. Jako od kohokoli," vyprávěla před časem svůj příběh deníku Daily Mail. "Zjistila jsem, že osamělost je divné trápení, o kterém se nikdo nikde nezmiňuje. Zdálo se mi, že termín 'osamělý' je vyhrazen pro lidi nechtěné, nevítané, na okraji společnosti."

Zjistila jsem, že osamělost je divné trápení, o kterém se nikdo nikde nezmiňuje. Zdálo se mi, že termín ‚osamělý' je vyhrazen pro lidi nechtěné, nevítané, na okraji společnosti (ilustrační foto).Emily přitom byla vysoká štíhlá právnička živé povahy. Kolegové si mysleli, že je hvězdou večírků s nabitým diářem. "Lhala jsem jim. Tajila jsem svou emocionální realitu. Dělala jsem všechno pro to, aby můj izolovaný život vypadal naplněně," svěřila se Emily. Předstírala, že není single. Víkendy, které trávila s kočkou, popisovala v pondělí jako sérii bujarých večírků. "Kdo by chtěl přiznat, že nevyhovuje, že jednu ze svých základních lidských potřeb nedokáže naplnit?"

A tak začala psát knihu Opuštěná aneb Jak se naučit žít se samotou. Díky ní se bavila s podobně postiženými a zjistila, že i oni mají propracované manévry k tutlání svého trápení. O rok později Emily potkala svého přítele, ale na ticho, na ten lepkavý pocit, že si je sama svým ostrovem, nezapomněla.

Žijeme v době, ve které zbylo jen málo společenských tabu. K homosexualitě, dluhům, psychickým nemocem i ke zkušenostem s domácím násilím se lidé celkem bez ostychu hlásí, mediálně jsou vděčným a často i ohraným námětem. Hovořit o osamělosti se nám pořád ještě zajídá. Nemít nikoho, komu je možné se bez obav svěřit, kdo bude jakýmsi svědkem našeho života, je pro mnohé přímo hrůzná představa.

Celý článek čtěte v novém vydání časopisu INSTINKT, které vychází ve čtvrtek 9. dubna 2015.

Autor: Linda KholováFoto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ