Smrtelných úrazů v práci ubývá, loni bylo 105 případů

Smrtelných úrazů v práci v Česku postupně ubývá. Od roku 2002 jejich počet poklesl zhruba na polovinu. Zatímco v roce 2002 se jich stalo 206, loni 105. Na tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Radka Sokolová. Odbory vycházejí ze statistik inspekce práce. Na 28. dubna připadá mezinárodní den smutku za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání.

"Od roku 2002 je to 1952 životů. Jakoby vymřela jedna celá docela velká vesnice," uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Za každou z loňských 105 obětí vypustili odboráři k obloze bílý balonek jako symbolickou památku.

Podle údajů Státního úřadu inspekce práce se nejvíc smrtelných úrazů stává ve stavebnictví, lesnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v dopravě a skladech. Od roku 2002 do roku 2006 počet úmrtí klesal. V roce 2007 se opět zvedl, a to na 188. Pak se opět snížil. Na dno se dostal zatím v roce 2009 a také loni, kdy v ČR zranění v práci podlehlo 105 lidí. Předloni a v roce 2013 to bylo 113 osob. Za příznivým trendem může být nejen lepší bezpečnost práce, ale také hospodářská krize. Kvůli ní totiž ubylo zakázek a stavebních akcí.

Tématem letošního vzpomínkového dne se podle Sokolové stala ochrana před působením nebezpečných látek na pracovišti. Každý rok umírá v EU totiž kolem 100 tisíc lidí na nádorová onemocnění z povolání. "Číslo je alarmující. Bohužel EU neslyší na naše požadavky, aby byly co nejdříve stanoveny limity aspoň u 50 nejtoxičtějších látek," uvedla místopředsedkyně ČMKOS.

V Česku loni po pracovním úrazu či kvůli nemoci z povolání stonalo přes 41 tisíc lidí. V roce 2008 to bylo 71 281 osob, v roce 2013 pak 42 927. Podle Sokolové se čísla ale nedají úplně srovnávat. Mění se totiž pracovní místa a také činnosti, které lidé dělají.

Sněmovna bude nyní projednávat novelu zákoníku práce, která má upravit odškodňování za úrazy a úmrtí v práci. Podle pracovního kodexu má situaci prokázat zaměstnavatel. Podle nového občanského zákoníku by musel důkazy dokládat zraněný pracovník, uvedli odboráři. Podle Středuly se odbory setkávají s tím, že zaměstnavatelé nejsou někdy ochotni drobnější pracovní úraz zaznamenat. Pokud by se ale stav zraněného do budoucna zhoršil, bylo by obtížné domoci se odškodnění, upozornil předák.

Zatím není jasné, jak bude v Česku vypadat úrazové pojištění. Podle odborů by ho měla mít na starosti nová veřejná pojišťovna. Zaměstnavatelé se naopak kloní ke komerčnímu pojištění. Další varianty počítají s Českou správou sociálního zabezpečení, nebo se zdravotními pojišťovnami. Rozhodne vláda.

Odbory mohly v minulosti zastavit výrobu, pokud hrozilo ohrožení zdraví či životů. Nyní tuto možnost už nemají. Budou usilovat o to, aby toto "právo" získaly zpět, uvedl Středula.

ČMKOS se chce na ochranu zdraví při práci víc zaměřit a strhnout na ni pozornost. Centrála podle své mluvčí Jany Kašparové zvažuje, že k tomu využije i "drastické obrázky" uřezaných končetin, o něž lidé přišli při práci.