Tři mladé ženy, vyzbrojené páčidly a ochrannými přílbami, pozorují lahve, které se chystají rozmlátit na kousky. Jsme na zvláštní klinice v Jakartě, kam si klienti přicházejí vybít zuřivý vztek, píše agentura AFP. Dvacetiletá studentka Genta Kalbu Tanjungová a její dvě přítelkyně zaplatily každá 125 tisíc rupií (asi dvě stě korun), aby mohly ulevit svým násilnickým sklonům po dobu půl hodiny na této Temper Clinic. Za trochu vyšší poplatek nabízí toto zařízení v indonéské metropoli možnost rozmlátit staré televizory nebo tiskárny.
"Ulevilo se mi. Cosi jsem v sobě potlačovala. Když jsem rozmlátila ty lahve, vyšlo to ze mě ven," říká Genta.
V prázdném sále určeném k takovému vybití vzteku připomíná nápis, že "potlačovat v sobě hněv je totéž, jako vypít jed a čekat, že na to umře někdo jiný".
Studentka Aliya Dewayanti Senoajieová se zase chce zbavit frustrace z toho, že prázdniny tak rychle končí. "Prázdniny skončily. Byly příliš krátké! Nejsem připravena se tak brzy vrátit do školy," stěžuje si. Soudí, že odreagování splnilo svůj účel. "Bylo to opravdu ohromné. Cítila jsem, jak mi stoupá adrenalin," pochvaluje si.
Klinika byla otevřena loni v luxusní čtvrti Jakarty. Její spolumajitel Masagus Yusuf Albar, který v zahraničí viděl takové zařízení, chtěl založit něco podobného.
Kliniky tohoto druhu existují zejména v Japonsku, v Singapuru, ve Spojených státech, v Číně, ale také v četných evropských metropolích a tato tendence se projevuje v posledních letech především v Asii.
Možnost relaxace je minimální
Poskytování takových služeb v Indonésii, která je pravidelně uváděna v čele zemí, kde jsou obyvatelé šťastní a málo stresovaní, bylo krokem do neznáma. Zakladatel zařízení uznává, že na Bali nebo Sumatře, které jsou z velké části pokryty džunglí, mají Indonésané dost možností k relaxaci. Nikoli však v Jakartě, megapoli s deseti miliony obyvatel, kde jsou pravidelné dopravní zácpy a kde lidé tráví několik hodin denně ve svém voze.
"Ať jdete v pátek večer kamkoli, je to o nervy. Moje přítelkyně se jednou dostala do takové rozsáhlé zácpy, že se z toho rozplakala," říká Masagus Yusuf Albar.
Svět práce a školský systém se také stávají stále náročnější. "Pro klienty je takové vybouření vzteku ničením různých předmětů jakousi katarzí," uvádí.
Tato praxe však není pro všechny, upozorňuje psycholožka z Jakarty Liza Marielly Djaprieová. "Obecně nevybízím pacienty, aby ničili předměty, protože by se to pro ně mohlo stát zvykem," vysvětluje. "Musejí se naučit žít se svým hněvem, musejí ho umět ovládat," zdůrazňuje.
