V Praze žije více seniorů než dětí a jejich počet každoročně stoupá. Vyplývá to ze Zprávy o zdraví obyvatel hlavního města Prahy, kterou vydala pražská hygienická stanice. Podle této zprávy lidé narození v Praze mají nejvyšší průměrný věk dožití ze všech krajů v Česku. Ženy v průměru žijí déle, naděje na dožití u mužů a žen se ale sbližuje.
Průměrný věk Pražanů vzrostl mezi roky 2004 a 2013 ze 41,7 roku na 42 let. Počet obyvatel hlavního města starších 65 let za stejné období stoupl o více než 41 tisíc. Zatímco v roce 2004 jich bylo necelých 184 tisíc, o devět let později už 225 tisíc. Bylo to více než 18 procent celkové pražské populace.
V roce 2013 na 100 dětí do 14 let připadalo 128 seniorů. Nejvíc jich žije v poměru k počtu dětí v centrální části Prahy, především v městských částech Praha 1, 3, 6 a 10, naopak nejméně v okrajových částech metropole.
"Naděje dožití při narození je v pražské populaci ve všech letech nad celorepublikovým průměrem. Vykazuje vzestupný trend a dochází ke sbližování hodnot pro muže a ženy," píše se ve zprávě. Rozdíl mezi pohlavími je navíc menší než u celorepublikového průměru. Před dvěma lety žily ženy v Praze o 4,8 roku déle než muži, ještě v roce 2000 byl rozdíl 5,7 roku.
Ženy narozené v roce 2013 by se měly dožít více než 82 let a muži přes 77 let. Pražská populace ztrácí oproti průměru EU dva roky.
Zprávu Zdraví 2020 připravila Hygienická stanice hlavního města Prahy. Popisuje zdravotní stav obyvatel do roku 2013. Kromě hygieniků se publikací zabývali také úředníci pražského magistrátu, akademici, odborníci z lékařské praxe a neziskového sektoru.
