Závislost na práci
Workoholiků přibývá. Zkuste si, zda nepatříte mezi ně

Spolu s využitím moderních technologií a chytrých telefonů, díky kterým se lidé dostanou na e-mail téměř kdekoliv, se stírá hranice mezi pracovní sférou a soukromým životem. Psychologové varují před nárůstem lidí závislých na své práci. Norští vědci z univerzity v Bergenu proto sestavili jednoduchý test, který by měl lékaře i laiky upozornit, že s jejich pracovním nasazením není něco v pořádku.

Workoholismus neboli chorobná závislost na vlastním zaměstnání postihuje zejména mladé a ambiciózní muže, ale v poslední době se podle psychologů objevuje i u žen. Podle předchozích studií může vysoké pracovní nasazení bez výrazných chvil odpočinku vést až k nespavosti, pocitu permanentního stresu, rozvoji úzkostí a depresí či syndromu vyhoření.

"Lidé si navíc neuvědomují, že závislost negativně ovlivňuje i okolí workoholika a podepisuje se na jeho rodině," upřesňuje autorka projektu Cécilie Schlou Andreassenová v listu Le Figaro. Lékařské postupy jsou však podle ní zastaralé a se svými kolegy se rozhodla vytvořit pro veřejnost nový, ale účinný nástroj, jak jednoduše a rychle poznat, že něco není v pořádku.

Vznikl tak Bergenský ukazatel, který se skládá ze sedmi kritérií specifikujících chování závislého člověka. Vědci otestovali svůj nástroj na 12 tisících zaměstnancích z 25 různých odvětví. "Zajímavé bylo, kolik lidí po našem testu skutečně vyhledalo odbornou psychologickou pomoc. Stejně jako u jiných závislostí se u workoholismu propojuje nutnost s pocity uspokojení. Lidé si totiž užívají to, že je jejich kolegové obdivují," dodává Andreassenová.

Norští vědci nyní chtějí konzultovat svůj test se zástupci ze světových odborných společností. Přestože se o problémech workoholiků hovoří od 60. let minulého století, většina států oficiálně diagnózu neřadí mezi choroby, přestože se s ní lékaři v běžné praxi často potýkají.