Z lékařů se stávají agenti, "sledují" pacienty i 24 hodin denně

Zdraví
27. 7. 2011 10:02
Home Monitoring dává lékaři přehled o pacientovi častěji než při klasických osobních prohlídkách.
Home Monitoring dává lékaři přehled o pacientovi častěji než při klasických osobních prohlídkách.

Každým rokem přibývá pacientů, jejichž srdeční rytmus kontrolují lékaři a medicínští technici na dálku. Umožňují to kardiostimulátory a defibrilátory, přístroje podporující činnost srdce, s implantovaným systémem Home Monitoring. Jen za minulý rok tuto novinku lékaři voperovali několika stovkám pacientů. Jak tyto technologie mění medicínu? A jak rychle dokážou lidem zachránit život? Na tyto i další otázky odpovídal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ kardiolog Marián Fedorco z Fakultní nemocnice v Olomouci.

Jakou největší změnu Home Monitoring přinesl?
Je to bezpečnější pro pacienty. Už se nám nestává, že by přístroj byl rozbitý a my se to dozvěděli až na prohlídce po několika týdnech. Nyní to víme téměř ihned. Navíc pacient nemusí jet k lékaři, čekat v čekárně. Pohodlnější je to ale také pro doktory, pro které je to pružnější a rychlejší systém. Tímto lze nejen snížit náklady, ale také personální nedostatky ve zdravotnictví.

Změnila se tedy něco ve vaší práci lékaře?
Tento kardiostimulátor dokáže odesílat data o funkci obou síní srdce. Největší změna byla v tom, že téměř každodenně spolupracuji s technikem, jenž to má na starosti a filtruje věci, které nemusí vědět lékař. Konzultuje se mnou hlášení a poté se domlouváme, zda si pacienta pozveme či zda bude stačit běžná kontrola. Osobně z toho mám lepší pocit, že pacienty hlídáme lépe.

Pokud přístroj zaznamená problém se srdečním rytmem pacienta nebo nějakou technickou vadu, vyšle lékařům signál. Jak rychle jste schopni zasáhnout a pacientovi v ohrožení pomoci?
Vzhledem k tomu, že odesílání záznamu probíhá v noci, kontrolujeme výsledky každé ráno a jsme schopni zareagovat ihned. Máme na každého pacienta telefonní kontakt. A záleží především na něm, zda bude chtít přijít hned, nebo až v dalších dnech. Někteří lidé ale nepřijdou ten den, ani když mají obtíže. Jsou zde ale také pacienti, kteří chtějí být neustále sledováni. Pro ně je možnost mobilního mesengeru, který nosí za pasem jako mobil a on zaznamená nepříjemné situace v průběhu dne. My se tedy o problému dozvíme ihned. Jde se hlavně o rizikové pacienty. Technikovi mohou tyto zprávy chodit jako SMS.

Jak často vám tyto naléhavé zprávy chodí?
Denně to není. Většinou jde o vybití bakterie, náhlé poruchy elektrody, nebo jsou to situace, kdy má pacient zhoubnou arytmii. Děje se tak maximálně jednou týdně či jednou za 14 dní.

A co se děje, když přístroji vyprší životnost? Musí se pacient nechat reoperovat?
Dá se říct, že poruchy srdečního rytmu jsou trvalé. Může se to sice střídat, ale devadesát devět pacientů ze sta je reoperováno. Vyjme se starý přístroj a našroubuje se tam nový, například i s možností dálkového monitorování.

Myslíte, že sledování pacientů na dálku má budoucnost i v jiných lékařských oborech?
Jak stárne populace, je více nemocných, tak musíme nějak nahradit lidské limity. Tohle je řešení situace. Na naší klinice už běží dálkové monitorování krevního tlaku, kdy tlakoměr odesílá pomocí telefonu výsledky měření. Běží i monitoring diabetiků, kteří si měří hodnoty krevního cukru. Na spadnutí je sledování antikoagulační léčby neboli ředění krve.

Autor: Hana JandováFoto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ