Nemusíme být zrovna vlkodlaci, abychom reagovali na úplněk. Studie uveřejněná švýcarskými vědci na stránkách Current Biology uvádí, že lidé během této tajemstvími opředené fáze měsíce spí v průměru o dvacet minut méně a trvá jim déle, než usnou.
Hodně lidí při dotazu, zda jejich klidné spaní ovlivňuje úplněk, odpoví kladně, aniž by pro to měli nějaké vysvětlení. "Když se ve Švýcarsku zeptáte na to, zda úplněk působí na kvalitu spánku, čtyřicet procent dotazovaných odpoví kladně," nechal se podle CNN slyšet chronobiolog Christan Cajochen. Odborníci z psychiatrické kliniky Univerzity v Basileji se proto pod jeho vedením rozhodli věci přijít na kloub a ověřit, zda na uvedené domněnce skutečně něco je. Vyhodnotili proto na deset let starý výzkum, který tentokrát využili v návaznosti na měsíční fáze. Zjištění byla velmi zajímavá.
Za vším hledej melatonin
Zkoumání se tehdy zúčastnilo 33 dobrovolníků ve věkovém rozmezí 20 až 74 let, kteří byli podrobeni důkladnému sledování v laboratorních podmínkách. Výzkum probíhal u každého po dobu tří a půl dne v místnosti bez oken. Účastníci samozřejmě nevěděli, kdy úplněk probíhal, a vlhkost i teplota prostředí podléhaly kontrole.
Ukázalo se, že během úplňku zkoumaní jedinci usínali zhruba o pět minut déle než během novoluní, spali o dvacet minut méně a doba hlubokého spánku byla o třicet procent kratší. V období těsně před úplňkem navíc v krvi spáčů klesala hladina melatoninu - hormonu důležitého pro řízení rytmů den-noc. "Máme důkazy, že doba předcházející úplňku skutečně ovlivňuje spánek a hladinu melatoninu v krvi. Vše jsme zkoumali za přísných podmínek, při nichž jsme mohli vyloučit ovlivnění výsledku vědomím, kdy k úplňku došlo," uvedl vědecký tým.
Možná vysvětlení
Výsledky samozřejmě nemusí být zcela přesné z důvodu menšího počtu zkoumaného vzorku lidí a také možných vlivů, jimž byli účastníci vystaveni v předchozích dnech. Jejich spánkové návyky také nebyly známy. Pro potvrzení těchto zjištění jsou však nutné další testy, které by byly finančně velmi náročné. Nezávislý odborník Philip Gehrman z Pensylvánské univerzity však výsledky považuje za solidní. Sám prováděl výzkum v domově pro seniory, kde mu ošetřující sestřičky doslova přísahaly, že pacienti s Alzheimerovou chorobou během úplňku spali hůře.
Cajochen vidí možné vysvětlení v tom, že vedle cirkadiánního cyklu (cyklus střídání bdění a spánku) možná existuje také cyklus lunární, na jehož základě se mozek synchronizuje s měsícem, jako tomu je např. u určitých mořských živočichů. "Z evolučního pohledu se mi to jeví jako pravděpodobné. Dříve se lidé živili lovem a k tomu jsou samozřejmě příznivější podmínky během úplňku, kdy je více světla," podal možné vysvětlení deníku Guardian britský neurolog Michael Hastings. Je tedy možné, že v mozku lidí je zakódováno, že by během tohoto období měli být venku a shánět potravu.
"Nemůžu říct, jestli je to pravda, protože jsem se tímto problémem ve své praxi nikdy nezabýval," okomentoval studii lékař Martin Trefný ze spánkové laboratoře při Fakultní nemocnici v Motole.
Porody i agresivita zvířat
Měsíc v úplňku podle všeho neovlivňuje pouze spánek lidí. Zjištění lékařů z britského Bradfordu nasvědčuje tomu, že zvířata bývají v tomto období agresivnější, což se projevilo zvýšeným příjmem napadených pacientů. V Itálii zase podle listu Die Welt tvrdili, že během úplňku přibývá porodů. Německý výzkum to však před několika lety nepotvrdil.
