Chodíte v noci spát pozdě, nebo si ráno raději přivstanete? Vědci zjistili, že spánkový režim má na tělo i sociální život lidí větší vliv, než si myslíme. Ranní ptáčata mají menší problémy s váhou, ale také méně partnerů. Jak se liší ranní ptáčata od nočních sov a co s sebou nese nutný odpočinek?
Již několik studií prokázalo, že lidé odebírající se na lože v pozdních hodinách mívají více partnerů. Vědci z univerzity v Durhamu zjistili sledováním více než sta mužů ve věku 18 až 30 let, že ranní ptáčata vystřídala v průměru 3,6 partnerky, zatímco noční typy dokonce kolem šestnácti. Důvodem může být kromě bohatšího nočního života také biologie, upozorňuje server Daily Mail. Výsledky německé rozsáhlé studie totiž ukázaly, že hladina testosteronu v krvi mužů, kteří ponocují, je vysoká. Zřejmě je to kvůli závislosti tohoto hormonu na cyklu spánku a bdělosti. Za povšimnutí stojí také další výzkumy mužské populace, z nichž vyplývá, že noční sovy mívají více dětí.
Partnerský život spáčů
"Existují důkazy, že nejdéle trvající manželství mají ranní ptáčata s nočními sovami. Dokážete-li se totiž přizpůsobit spacím návykům partnera, znamená to, že jste ochotni na vztahu pracovat," tvrdí profesor Russell Foster z Oxfordské univerzity. "Nikdy partnera za jeho návyky neplísněte. Nechte ho jít brzo do postele nebo si přispat, není to o lenosti nebo nudě," dodává profesor Till Roenneberg z mnichovské univerzity.
"Naše návyky se mění v závislosti na věku. Když je člověku deset let, začne chodit do postele později a také později vstává. Tento zvyk dosahuje vrcholu u mužů mezi 20 a 21 lety, u žen kolem devatenáctého roku života," vysvětluje Foster. Odborníci na chronobiologii tak rodičům doporučují, aby svá pubertální dítka nechávali o víkendech spát tak dlouho, jak chtějí. Škola by pro jedince ve věku od 16 do 18 let neměla začínat před desátou hodinou. Rozdíl ve spacím režimu u mužů a žen je dán hladinami hormonů, ve starším věku se však jejich poklesem tyto rozdíly smazávají a všichni se stáváme ranními ptáčaty.
Chrápání a obezita
Se spánkovým režimem však nesouvisí pouze sociální problematika, ovlivňuje také stravování a zdravotní stav. Pensylvánští vědci sledováním jedenácti dobrovolníků odhalili, že hladina "hodného" HDL cholesterolu je u ponocujících nižší. Navíc se u nich častěji objevovalo chrápání a spánková apnoe, tedy porucha dýchání ve spánku.
Co se týče jídla, vliv spánkového režimu je ještě znatelnější. "Ranní ptáčata vždy snídají do půl hodiny od vzbuzení, což je lepší," potvrzuje Foster. "Pokud člověk vynechá snídani, dostane větší hlad a poté jí hodně, zvyšuje se mu hladina krevního cukru po jídle a dochází k nabírání na váze, což s sebou nese zvýšené riziko srdečních chorob, cukrovky apod.," tvrdí lékařka Václava Kunová zabývající se zdravou výživou. Pokud lidé chodí spát později a nespí dostatečně dlouho, jsou následky znát zejména na metabolismu.
Souvislost mezi nedostatkem spánku a přibýváním na váze potvrdila on-line deníku TÝDEN.CZ profesorka Soňa Nevšímalová ze spánkové laboratoře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Existuje mnoho ovlivňujících faktorů a nelze to jednoznačně vysvětlit. Na přednášce o výzkumu jednoho brazilského profesora jsem se dozvěděla i to, že člověk za jednu noc kvalitního spánku zhubne o třicet deka," vysvětlila lékařka.
