Ručně vyráběné luxusní sedany pro vyvolené. Tak by se dal shrnout charakter obou těchto aut. Jenže na každé straně železné opony toto slovní spojení znamenalo něco jiného.
První prototyp šestsettřináctky se objevil již koncem šedesátých let. Auta koncipovaná jako luxusní dopravní prostředky pro komunistické pohlaváry se ale do výroby dostala teprve v roce 1973 a jejich podobu měla na svědomí italská karosárna Vignale. Výjimečným designem se chlubil i Aston Martin Lagonda. Čtyřdveřová limuzína navržená Williamem Townsem se v produkci objevila po sedmi měsících v roce 1976, přičemž počáteční tempo mělo činit jeden vyrobený vůz týdně.
Tatru 613 poháněl vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o objemu 3,5 litru umístěný vzadu. Spolu s pohonem zadních kol vůz vynikal nečekanou obratností na silnici, výkon 165 koní přenášela na nápravu čtyřstupňová manuální převodovka. Kvůli hmotnosti přesahující 1,6 tuny se Tatra dokázala z nuly na sto kilometrů v hodině rozpohybovat za více než jedenáct sekund a maximální rychlost dosahovala 180 km/h.
Také Lagonda měla za cíl dopřát řidiči především pohodlí, i když na silnici byla o trochu rychlejší než chlouba socialistického Československa. Aston poháněl rovněž vidlicový osmiválec, ten však měl objem 5,3 litru a výkon 284 koní. Navzdory hmotnosti přes 1,8 tuny dokázalo auto s motorem vpředu akcelerovat na stovku do deseti sekund a nejvyšší rychlost se pohybovala kolem 230 km/h.
Tatra za astonem nejvíc kulhala, pokud jde o úroveň vnitřního prostředí. Oproti ostatním motorizovaným socialistickým výdobytkům působila komfortně, ale porovnání s nejlepšími limuzínami Západu odhalilo její jádro zchudlého šlechtice v ladných šatech. Sedadlo řidiče nebylo zpočátku možné nastavovat výškově stejně jako polohu volantu, tatrovka nedisponovala ani samonavíjecími bezpečnostními pásy. Celá kabina pak působila oproti opulentně konstruovanému astonu neomluvitelně lacině. Náplastí mohlo být jen samostatné benzinové topení, díky němuž bylo možné prohřát vůz před jízdou.
ČTĚTE TAKÉ: Socialismus kontra kapitalismus
Interiér Lagondy čalouněný kůží poskytoval stejně jako ten v Tatře spoustu místa pro čtyřčlennou posádku, jenže nabízel zcela jiný pohled na cestování. Lagonda se stala jedním z prvních aut na světě s palubním počítačem a kapličkou osazenou digitálními přístroji. Ostatně náklady na vývoj elektroniky údajně vyšly na čtyřnásobek toho, co britský Aston Martin stál celý model.
Hendikep šestsettřináctka částečně dotahovala na silnici, alespoň v nižších a středních rychlostech. Dobře odpružený podvozek nabízel dostatek pohodlí a teprve při rychlé jízdě postrádalo auto stabilitu, jakou měl v krvi aston. I když lagond vzniklo do ukončení výroby v roce 1989 pouhých 645 exemplářů, na rozdíl od luxusních tatrovek si je aspoň mohl dopřát kdokoli, kdo měl na nový vůz v Británii osmdesátých let kolem padesáti tisíc liber. Na Tatru 613 si obyvatelé Československa mohli našetřit až po pádu berlínské zdi.
ČTĚTE TAKÉ:
Škoda Rapid kontra Porsche 911
Trabant 601 kontra Mini
Lada 2105 kontra BMW E30
V příborském závodě Tatru 613 sice průběžně modernizovali, nicméně základy z bývalé Tatry 603 a nedostatek prostředků na vývoj těžko mohli udržet auto při životě v konkurenčním prostředí. I když se do kabiny postupem času dostala televize nebo mobilní telefon a motory posílily až na dvě stě koní, původní design spolu s modernizacemi ztrácel na přitažlivosti. Podvozek navíc nezadržitelně stárnul, dokud vývoj šestsettřináctky nevyvrcholil nástupcem T700, který prozatím udělal tečku za limuzínami automobilky Tatra.
Foto: Newspress, archiv
