Jako Otesánek
Čínská chuť na luskouny ohrožuje samotnou existenci druhu

Na rozdíl od nosorožců nebo slonů má tento plachý, noční savec jen málo mezinárodních ochránců. Přesto se osud luskounů - malých, šupinami porostlých hmyzožravých savců žijících v Asii a Africe - hodně komplikuje. Například 13. května našla policie 956 mrtvých luskounů v dodávce v čínské provincii Kuang-tung. Tento nález patři mezi největší, jaké byly kdy zaznamenány v Číně, která je největším trhem pro tyto tvory, napsal časopis TIME.

O dva týdny později hongkongští celníci zadrželi náklad z Jihoafrické republiky označený jako "plastiková zvířátka". Vyklubalo se z něj 1000 kilogramů luskouních šupin, jejichž cena by na černém trhu dosáhla 645.000 dolarů (více než 13 milionů korun).

Při uplatnění pravidla Interpolu, podle nějž zabavený kontraband libovolného druhu obvykle nepředstavuje více než 20 procent skutečného objemu, pak ilegální obchod s luskouny dosahuje neuvěřitelného množství. V letech 2011 až 2013 se podařilo zabavit asi 23.400 pašovaných luskounů. Skutečný počet by tak dosahoval statisíců; a to uváděné číslo zaznamenává jen nahlášené případy zabavených mrtvých nebo živých luskounů, nikoli jejich šupin.

Oběť pověr

Poptávka po tomto nočním tvoru, který se živí mravenci, pochází převážně z Číny, kde je luskouní maso vyhledávanou lahůdkou a šupiny vytvářené z keratinu, tedy stejné hmoty jako lidské nehty či vlasy, se využívají v tradiční medicíně; údajně mají léčit kožní choroby a astma, a podporovat tvorbu mléka u kojících matek.

V Asii a Africe žije osm druhů luskounů. A stejně jako v případě sloních klů a nosorožčích rohů stoupá množství pašovaných luskounů úměrně tomu, jak se rozrůstá a bohatne čínská střední třída - a rozšiřuje čínská přítomnost v Africe.

Studie z roku 2006 zjistila, že v důsledku větší koupěschopnosti v Číně se populace luskounů v Laosu "za posledních deset let propadla o více než 90 procent". V následujícím roce lovci ve třech vietnamských přírodních rezervacích vědcům sdělili, že "populace luskounů nesmírně poklesla během několika posledních desetiletí, ale hlavně po roce 1990, kdy začal narůstat nelegální obchod s luskouny".

Maso z dovozu

Když asijské zásoby luskounů začaly docházet, obrátili obchodníci pozornost k Africe, aby si zajistili nové dodávky. Stejně to bylo v případě nosorožců, které poptávka po jejich rozích v Asii dohnala na pokraj vyhubení.

"Poptávka se nyní přesouvá do Afriky; mezi kontinenty se otevřely letecké cesty a v Africe pracuje čím dál víc lidí z Asie," řekla Lisa Hywoodová, ředitelka a zakladatelka nadace Tikki Hywood Trust. Její organizace sídlí v Zimbabwe a zabývá se ochranou ohrožených druhů. "Často zjišťujeme, že luskouní těla a šupiny se pašují společně se slonovinou. Propašovat luskouna je mnohem snazší, většinou na ně celníci nepřijdou," dodala.

Lov luskounů zažívá pandemii, a přitom se o něm ani zdaleka neinformuje tolik, jako o osudu slonů, nosorožců nebo tygrů. A výsledkem je, že se těmto plachým nočním tvorům dostává mnohem menší právní ochrany.

Tento problém částečně vyplývá ze skutečnosti, že v případě luskounů chybějí přesná čísla, o která by se snaha zdramatizovat jejich osud mohla opřít. Jde o samotářského, nočního tvora s velmi rozlehlou plochou výskytu. V Asii sahá od Číny až po Srí Lanku, v Africe pak od Pobřeží slonoviny až po Jihoafrickou republiku. Ale vzhledem k tomu, že dospělí luskouni mají jen jednoho potomka ročně, je jasné, že obchod s tímto druhem dosáhl trvale neudržitelného objemu.

Přežijí?

Podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN), který sestavuje široce uznávaný Červený seznam ohrožených druhů, klesla populace luskounů v Asii odhadem o polovinu za posledních 15 let, což znamená, že by tu klidně mohl být vyhuben za dalších 15 let. Africké druhy zaznamenaly za stejné období pokles o 20 až 25 procent. A zatím se udělalo jen málo, aby se tento trend podařilo zastavit nebo alespoň zmírnit.

"Afričtí obyvatelé, policie i úředníci jsou si velmi dobře vědomi, že svět ukazuje prstem na pytlačení nosorožců a slonů, ale nikdo - ani lokálně, ani v mezinárodním měřítku - neukazuje prstem na pašování luskounů," dodala Hywoodová.

Její nadace patří mezi skupiny, které se pokusí pro luskouny prosadit vyšší status ochrany na 17. konferenci Mezinárodní konvence o obchodu s ohroženými druhy světové fauny a flóry (CITES) v Jihoafrické republice v roce 2016. Pokud se to podaří, možná ještě bude dost času na záchranu luskounů. Ale sázet se na to nedá. Čínská střední třída nedostatkem peněz netrpí.