Lidský mozek má podle odborníků tendenci k závislostem, protože žádá uspokojování center odměny, které se v něm nacházejí. Časté a problematické jsou kombinace několika závislostí včetně těch, které se netýkají drog. Jde například o závislost na sociálních sítích, nakupování, pornografii, sportu nebo workholismus. Novinářům to dnes řekli odborníci ze soukromé pražské kliniky duševního zdraví NEO Centrum.
Alkohol užívá v ČR problematicky podle zprávy o závislostech až 900.000 lidí, kolem 700.000 rizikově užívá psychoaktivní léky a rizikových uživatelů nelegálních drog je kolem 45.000. Zhruba 15 procent populace se věnuje hraní hazardních her, závislých na hrách na počítači nebo mobilu je podle odhadů asi až 13 procent dospívajících, zhruba třetina je v riziku závislosti na sociálních sítích. Pomoc ale vyhledají podle odborné ředitelky centra Kateřiny Marklové jen jednotky procent závislých.
Žádná jednoznačná hranice, kdy už je potřeba závislost začít řešit, podle ní není. U každého člověka je to individuální, většina ovšem přichází pozdě. "Jakýkoliv pocit subjektivní nepohody je důvodem k vyhledání pomoci, jako je psychoterapie. Není třeba čekat až do rozvinutí závislosti," dodala. Samotná závislost je podle ní důsledkem hlubšího problému, snahou utišit jiný problém.
Rizikové pro vznik závislosti jsou podle adiktologa Radka Němce genetické dispozice, ale také různá psychická traumata a stresující životní události a vysoká tolerance k alkoholu a dalším rizikovým aktivitám v české společnosti. "V terapii pak hledáme příčinu. Mapujeme, proč to vzniklo," dodal.
Za velmi destruktivní považuje kombinaci závislosti na alkoholu s dalšími, takzvaně nelátkovými závislostmi. "Alkohol a nelátkové závislosti vytvářejí nečekaně silnou vazbu," vysvětlil. Lidé podle něj používají alkohol jako prostředek k potlačení emocí, jako je vina, stres nebo frustrace. Ostatní závislosti potom podle něj fungují jako únik od důsledků alkoholismu.
Lidský mozek se podle ředitelky ambulantní kliniky NEO Centra Markéty Miláčkové Čermákové vyvíjí až do 25 let, proto mají závislosti v mladém věku dopady na jeho vývoj nebo vliv na budoucí vzdělání a vztahy v rodině. Obecně jsou podle ní mladí lidé impulsivnější, což se projevuje i s vyššími rizikem škodlivého chování. Vyšší sklony k užívání alkoholu či drog podle ní mají mladí z obou okrajů společnosti, jak ze sociálně vyloučených skupin, tak i takzvaná "zlatá mládež", která má materiální nadbytek, ale chybí jí zájem rodičů.
Adiktoložka Adéla Zenina se věnuje specifickému fenoménu alkoholismu u takzvaných "zelených vdov", jak odborníci označují manželky z rodin žijících v satelitních městečkách. Ženy podle ní s příchodem dětí přišly o svou podstatu, manželé tráví většinu času v práci a ženy jsou osamělé. "Častá je kombinace alkoholu s léky," dodala. Kolik takových žen v české populaci je, ale odborníci nevědí.
