Operace šedého zákalu s využitím umělé čočky je dnes jedním z nejobvyklejších chirurgických zákroků, ročně jich lékaři po celém světě provedou přes 25 milionů a počet stále roste. Zákrok, který poprvé uskutečnil britský oftalmolog Harold Ridley už koncem 40. let minulého století, se ale prosazoval poměrně pomalu, i kvůli odporu tehdejších kapacit. Velký rozmach těchto operací přišel v posledních třech dekádách díky vyžití nových metod, které umožňují nahradit zakalenou čočku tou umělou při ambulantním zákroku.
Úplně první náhradu provedl Ridley už 29. listopadu 1949, zákrok se ale úplně nepovedl, a tak 8. února 1950 přišla na řadu operace druhá. Jako začátek nového přístupu k léčbě šedého zákalu se tak dnes uvádějí obě data. Nápad využít k léčbě nemoci, která je nejčastější příčinou slepoty ve světě, čočku z umělých materiálů, dostal Harold Ridley za druhé světové války. Všiml si totiž, že pokud se zraněným pilotům dostaly do očí střepy z plexiskla, neprovázelo to - na rozdíl od zasažení zrakového orgánu kousky obyčejného skla - záněty.
Lékař chtěl svůj objev udržet v tajnosti, dokud nebude mít dostatek klinických údajů, jeden z jeho pacientů ale při kontrole omylem navštívil jiného oftalmologa se stejným příjmením, a tak se Harold Ridley rozhodl vyjít na světlo už v červenci 1951 na kongresu očních lékařů v Oxfordu. Jeho metoda se ale nesetkala s všeobecným přijetím. Čočka sice nevyvolávala záněty, ještě mnoho let ale trvalo, než se podařilo definitivně vyřešit její technické provedení. Velká změna přišla se zavedením ultrazvuku a laseru, které umožnily výrazně zkrátit hospitalizaci, případně ji zcela vynechat.
Ještě v 80. letech minulého století trvala operace a následná rekonvalescence dva týdny a pacient musel ležet se zavázaným okem na lůžku. Dnes je zákrok ambulantní a člověk po operaci po krátkém odpočinku odchází domů. V současnosti se navíc používají umělé akrylátové nitrooční čočky, které se implantují do oka srolované a rána, kterou chirurgové čočku zavádějí, je jen minimální. K vedení malého řezu se pak nepoužívá skalpel, ale laser. Původní čočka se navíc nevyndavá vcelku, ale rozdrtí se ultrazvukem a její zbytky následně odsají.
