Škoda 105-136 kontra Ford Escort

Nejprodávanějším autem v socialistickém Československu byla Škoda. Na západě patřil mezi nejoblíbenější vozy Ford Escort, lišící se od škodovek nejen koncepcí, ale také karoserií. Na rozdíl od přibližovadla československých rodin totiž šel s dobou.

Škodovky ještě do konce osmdesátých let stále koncepčně vycházely z modelu 1000 MB, vyráběného od roku 1964. V největší československé automobilce se totiž opakovala stále ta samá písnička. Bylo vyvinuto vícero nadějných prototypů s motorem vpředu, které měly nahradit již „tisícovku“, ale nakonec se jen modernizovalo. Z 1000 MB se stala řada 100/110 a pak tato 105-136, továrně označovaná 742. Výrobu již vyvinuté moderní Škody 720 s designem od Giorgetta Giugiara zhatila normalizace a také nedostatek financí, utopených v industrializaci Slovenska.

Škody 120 a 105 se představily na brněnském veletrhu v roce 1976. Měly novou karoserii, přístrojovou desku, chladič vpředu a nádrž pod zadními sedadly. Číslice v jejich názvech byly odvozeny od objemu motoru. Základní čtyřválec 1,05 litru měl výkon 44 koní/33 kW, rozjet „stopětku“ na stokilometrovou rychlost mu navzdory bručivému řevu v kabině trvalo dlouhých 24 sekund a nakonec ji dotlačil na 130 km/h. Škoda 120 nebyla o moc rychlejší. Silnější dvanáctistovka s výkonem 54 koní/40,5 kW potřebovala k dosažení stovky 18 sekund a končila ve 150 km/h. V roce 1984 se představil sen československých motoristů, nepatrně výkonnější Škoda 130 s pětistupňovou převodovkou, hřebenovým řízením a vyspělejší vlečenou zadní nápravou. Tu později doplnily verze 135 a 136. Žádná z nich nepřekonala rychlost 150 km/h, nejrychlejší 136 se na stovku dostala za akceptovatelných 14 sekund.

Ford Escort se na rozdíl od škodovek zásadněji měnil. Původně měl také pohon zadních kol, ale od něj značka Ford upustila v roce 1980, kdy se představila třetí generace Escortu. Šlo o moderní, pro automobilku až revoluční auto. Se vpředu uloženým motorem, pohonem předních kol a praktickou tří nebo pětidveřovou karoserií liftback, jejíž výklopné poslední dveře umožňovaly dobrý přístup do kufru. Na rozdíl od škodovek, jejichž plochý zavazadlový prostor v přídi vozu se otevíral šikmo jako klavírní křídlo. Drobnější věci šlo uložit ještě za zadní sedadla, rodinné cesty na dovolenou se však neobešly bez „zahrádky“. Escort se vyráběl také jako kombi, sedan nazvaný Orion, kabriolet s plátěnou střechou a užitkový pick-up. O kvalitách Escortu svědčí také jeho vítězství v evropské anketě Auto roku 1981.

To Škody 105-136 se svou koncepcí „vše vzadu“ (motorem a pohonem zadních kol, uspořádáním známým například z VW Brouk) byly v osmdesátých letech jedněmi z koncepčně nejzastaralejších aut i v socialistickém bloku. Nepomohla ani rozsáhlá modernizace v roce 1984, kdy škodovky dostaly širší rozchod kol a od té doby se jejich předchůdcům přezdívá „užovka“. Koncepci odpovídaly jízdní vlastnosti. Přehnaná rychlost v zatáčce mohla skončit přetočením těžké zádi, ve které sídlil motor. Díky jím zatížené poháněné nápravě se na sněhu dokázaly vyšplhat dále než třeba Escorty. Ty zas lépe jezdily po zbytek roku, už kvůli přesnějšímu řízení, řazení a čitelnějším jízdním vlastnostem.

Na silnici by Escort škodovce ujel. Nejslabší model s motorem 1,1 litru měl podobné výkony jako Škoda 120, ale podnik zahraničního obchodu Tuzex do Československa dovážel třináctistovky. Nabídka byla širší, do Escortů se montovaly také motory 1,6 litru a stejně velké diesely (později nahrazené 1,8). Ford vyráběl také sportovní verze XR3, XR3i, RS1600i a nejsilnější přeplňovaný model RS Turbo s výkonem 132k/97 kW, který zrychlil na stovku za 8,7 sekundy a pokořil 200 km/h. V roce 1986 se s modernizací Escort zakulatil a dostal modernější palubní desku.

ČTĚTE TAKÉ: Škoda Rapid kontra Porsche 911

Tato dvojice se mohla potkat i v Západní Evropě. Škodovky se vyvážely do mnoha zemí. Nejvíce jich bylo dovezeno do Británie, kde se staly oblíbeným terčem různých vtípků. V Československu se mluvilo hlavně o jejich nejtypičtějším nešvaru, přehřívání chladící kapaliny danému nešťastným umístěním chladiče na druhé straně auta, než byl motor. Od něj kolovala chladicí kapalina potrubím dopředu a zase zpět. Vařící škodovky se staly běžnou součástí socialistických krajnic. Naštěstí ne navždy. V roce 1987 vyjel Favorit, na rozdíl od škodovek s motorem vzadu jedno z nejvyspělejších aut tehdejšího východního bloku. Ten byl pro Escort o trochu zdatnějším soupeřem.

Foto: Škoda Auto, Ford, archiv