<span>Mini John Cooper Works:</span> odhalené kořeny

Nejostřejší z mini pokračuje v odkazu Johna Coopera důstojně. Je úžasně rychlé a neskonale zábavné. Ovšem i dost drahé.

Mini balancuje na dvou židlích. Na jedné se snaží přilákat mohovité milovníky stylových autíček a vnutit jim představu, že se bez tohoto módního doplňku neobjedou. Ta druhá zahrnuje vzpomínky na dávné závody rallye Monte Carlo v šedesátých letech a sportovní dědictví spjaté se jménem Johna Coopera, které není radno nechat vyletět komínem. Nejnovější výtvor od Mini sází především na tu druhou, tradičnější linii. A jméno Johna Coopera nenese nadarmo.

ČTĚTE TAKÉ: Test Mini Clubmanu Cooper D 

Před osmi lety založil slavný konstruktér závodních aut společnost John Cooper Works (JCW), jež se měla živit vytvářením sportovních verzí nové generace Mini, kterou vyvinulo BMW po převzetí britské značky v roce 2000. Jelikož však John Cooper těsně po založení JCW zemřel, převzal společnost jeho syn Michael. Od něho ji loni odkoupilo BMW s úmyslem učinit z loga JCW synonymum nejrychlejších strojů značky.

Nové, dosud nejsilnější mini předčí i dosavadního šampiona - Cooper S. Zatímco Cooper S dostane z přeplňované benzinové šestnáctistovky 175 koní, verze John Cooper Works jich z téhož motoru zvládne vymámit dvě stě jedenáct. A zatímco Cooper S akceleruje z nuly na stovku za 7,1 vteřiny, nová nejostřejší verze to umí o šest desetin rychleji.

Lepších výkonů dosáhla sportovní divize JCW s pomocí klasických receptů. Turbodmychadlo plní čtyřválec pod vyšším tlakem, motor dostal novou hlavu i válce, aby vydržely větší zátěž, a výfukové potrubí je kompletně předělané. Toho si všimnete nejdříve, protože dvojice koncovek výfuků produkuje hutný zvuk doprovázený tu a tam zlověstným zapraskáním.

Na modelu Mini John Cooper Works zaznamenáte ještě jednu odlišnost oproti Cooperu S, a to když se s ním vydáte na silnici. Disponuje totiž elektronickým samosvorným diferenciálem, který má za úkol uhlídat poháněnou přední nápravu. Jelikož motor dosahuje nejvyššího točivého momentu 280 newtonmetrů, navzdory elektronice se občas nepříjemně zacuká volant, jak se přední kola snaží chytit asfaltu. Jinak ovšem vůz na silnici předvádí brilantní výkony jako Cooper či Cooper S. Díky citlivému a komunikativnímu řízení jej vedete úzkými zatáčkami i přes terénní vlny naprosto precizně, skvělý podvozek s koly v rozích karoserie poskytuje výjimečnou stabilitu a tlumiče autu v zatáčkách nedovolí ani to nejmenší naklonění.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Hondy Civic Type-R

Oproti slabším souputníkům má Mini John Cooper Works navíc kontrolu trakce nastavenou na dynamičtější jízdu, takže se můžete více odvázat, aniž je třeba systém vypínat. A u řadicí páky skvělé šestistupňové manuální převodovky se schovává tlačítko „sport", které pomáhá k ještě trochu živější a zdravě nervóznější odezvě na plyn i mnohem praskavějšímu zvuku.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Renaultu Clio Sport

Smutné je, že za šest desetin při akceleraci na stovku zaplatíte dealerům 140 tisíc korun. O tolik více totiž stojí novinka oproti verzi Cooper S. Základní cenovka nejrychlejšího mini se potom pohybuje na úrovni 700 tisíc. A to je v porovnání s konkurencí hodně silná káva - například Honda Civic Type-R vyjde na 640 tisíc a přitom nabízí kromě 201 koní místo v kufru a plnohodnotných pět sedaček.

Mini John Cooper Works ostudu slavnému jménu ani v nejmenším nedělá. Je autem, které to nejlepší odvádí na zapadlých silničkách a jehož posláním je bavit řidiče svými schopnostmi v zatáčkách. Jenže těch sto čtyřicet tisíc rozdílu oproti neméně talentovanému Cooperu S je vážně až příliš...

Foto: Mini

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU