Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Někteří dřívější čistí příjemci ale už také dost odvádějí, zjistila analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Největší evropská ekonomika loni odvedla do unijní pokladny o 17,4 miliardy eur (438 miliard Kč) více, než z ní získala.
"Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu," uvedla autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová. Paříž zaplatila Bruselu o bezmála devět miliard eur více než kolik obdržela. "Naopak největším příjemcem je Polsko," sdělila Sultanová. "V roce 2023 tato země dostala přibližně o osm miliard eur více, než jakou částkou přispěla," upřesňuje analytička. S určitým odstupem následuje Rumunsko se získanými šesti miliardami eur a Maďarsko s 4,6 miliardy eur.
Česká republika obdržela v roce 2023 podle analýzy o bezmála tři miliardy eur více, než do unijního rozpočtu sama odvedla. Je tak pátým největším čistým příjemcem po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Řecku.
V důsledku slabé hospodářské situace se podle analýzy čistý německý příspěvek oproti roku 2022 snížil. V onom roce ještě činil 19,7 miliardy eur. "A letos pravděpodobně opět klesne, protože neexistují žádné známky hospodářského oživení," uvedla expertka IW. "Zatímco německý příspěvek se snižuje, čistý příspěvek Španělska a Portugalska stoupá, protože ekonomika v těchto zemích roste - finanční zátěž se přesouvá," vysvětluje ekonomka.
V důsledku ruské války na Ukrajině se v současné době diskutuje o přistoupení Ukrajiny a dalších zemí. "Naše studie a dosavadní výsledky však ukazují, že takové rozšíření by vyžadovalo reformy i ze strany EU," říká Sultanová. Kromě reforem rozhodovacích procesů v EU by na to podle ní musel být připraven i rozpočet EU. Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se často využívají se zpožděním. Zde se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz. "Kromě toho by se tyto fondy měly v případě možného rozšíření více zaměřit na nejchudší členské státy," dodává expertka IW.
