Baťův kanál je známým turistickým místem spjatým s řekou Moravou

Baťův kanál je známým turistickým místem spjatým s řekou Moravou. Ročně jej navštíví desetitisíce lidí, kteří se po něm plaví na loďkách i moderních hausbótech. Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska původně ale nesloužila k rekreačním účelům. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Stavba kanálu začala před 90 lety, 16. října 1934.

Výstavbu inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa, majitel známé obuvnické firmy, který potřeboval levně přepravovat hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích (tehdejším Baťově). Stát zase poskytl nemalé příspěvky na produktivní péči o nezaměstnané, kterých na kanále pracovalo v době hospodářské krize až 1500. Veškerá stavební činnost byla ukončena na podzim roku 1938. Provoz na kanále byl zahájen 2. prosince téhož roku.

Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Přepravu zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny, tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry. Překonání celé trasy, oficiálně nazývané "průplav Otrokovice - Rohatec", trvalo za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin.

Součástí kanálu bylo také 14 různě velkých plavebních komor, které překonávaly výškový rozdíl 18,2 metru. Dále dva pomocné jezy (na Veličce a Radějovce), 23 silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé.

Plavebnímu a závlahovému účelu sloužil kanál jen krátce. Koncem války jej poškodila ustupující německá armáda a s nástupem komunismu začala tamní lodní doprava stagnovat. Vodní cesta chátrala až do poloviny 90. let, kdy se za vydatné finanční podpory místní a státní správy a Evropské unie stala ojedinělou turistickou atrakcí. Mezi využitelné vodní cesty se průplav opětovně zařadil zákonem o vnitrozemské plavbě z května 1995.

Turistům poprvé posloužil v roce 1996, tehdy se po něm projelo 5000 lidí. Počet návštěvníků po covidových letech opět roste a roční návštěvnost se blíží 100.000 lidí. V obcích, které jsou díky kanálu cílem turistů, v minulých letech vznikaly doprovodné služby, jako je ubytování, různé typy občerstvení, půjčovny kol, hausbótů a lodí, oblíbené je i spojení plavby s vinařskými zážitky. "V roce 2023 zaznamenal Baťův kanál výjimečný počet proplutí, a to 38.751 lodí, které přepravily celkem 181.546 osob," uvedl letos v srpnu Petr Michalec z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.

Baťův kanál je dnes splavný mezi Otrokovicemi a Skalicí, což je 53 kilometrů. Polovina trasy vede řečištěm řeky Moravy a polovina úzkými, uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Loni v srpnu začala v přístavu Skalica stavba nové plavební komory. Plavební komora u skalického přístavu v místě starého jezu, první po 85 letech, umožní plout dalších sedm kilometrů a vyrovná výškový rozdíl 2,7 metru. Díky stavbě plavební komory Rohatec/Sudoměřice bude možné v letní sezoně v roce 2026 poprvé doplout z přístavu ve slovenské Skalici až do Hodonína. Součástí stavby za 340 milionů korun je také rozšíření a prohloubení koryta Radějovky, jež je součástí Baťova kanálu, až po soutok s Moravou.

Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) ale chystá i další investice. Do roku 2030 jde o 1,5 miliardy. "V Hodoníně budeme stavět velkokapacitní přístav se servisním zázemím, chystáme plavební okruh Vnorovy a také plavební komoru Bělov, která umožní splutí až do Kroměříže, čímž by délka kanálu přesáhla 75 kilometrů. I v ní budeme stavět přístav," řekl loni ředitel ŘVC Lubomír Fojtů. Peníze na stavby na Baťově kanále plynou ze Státního fondu dopravní infrastruktury.