Novodobá tepna
Mezi Čínou a Evropou: jaká bude nová Hedvábná stezka?

Síla a potenciál takzvané nové Hedvábné stezky spočívá v její všestrannosti a univerzálnosti, napsal zpravodajský server Forbes. Novodobou tepnu mají tvořit revitalizované dopravní trasy a nová obchodní centra rozprostřená mezi Čínou a Evropou. Její účinnost, bezpečnost a zdravá soutěživost vyplývá z faktu, že nejde o jednu cestu, jak by mohl napovídat název, ale síť mnoha vzájemně propojených euroasijských koridorů.

Stejně jako tomu bývalo v dobách dávné Hedvábné stezky - pokud jeden koridor padne kvůli změně vlády, válce, ekonomickému otřesu nebo sporu kvůli tarifům, pak může být náklad přesměrován po alternativní trase - jako když řeka obteče balvan stojící jí v cestě.

Eurasie, pevninská plocha, na níž se rozkládá jak Evropa, tak Asie, je rychle vtahována do jediného, obřího trhu, který pokrývá více než 65 procent celosvětové populace, 75 procent energetických zdrojů a 40 procent HDP na světě. A to vše propojují a provazují železniční tratě.

V současnosti existují tři funkční železniční koridory, které spojují Čínu s Evropou. Severní koridor prochází převážně územím Ruska a většinou kopíruje trasu Transsibiřského expresu.

Střední železniční cesta vede přes Kazachstán, než se napojuje na severní koridor na západě Ruska. Jižní koridor pak vede přes Kazachstán do města Aktau, odkud buď překročí Kaspické moře s pomocí přívozu, nebo pokračuje po zemi do Íránu, než naváže přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko. Každým koridorem je přepravní doba 10,5 až 16 dní.

Severní a střední koridor už vzkvétají, jižní se teprve vytváří. První dva zmíněné v podstatě spojují jen tři velké celní zóny - Čínu, Euroasijskou hospodářskou unii (EAHU) a Evropskou unii (EU), což znamená, že zboží překračuje jen dvě "hranice" na trase dlouhé více než devět tisíc kilometrů.

Map: Key projects on the new Silk Road https://t.co/4JmyCUc1cy pic.twitter.com/1heGlmpJCm

- FT Special Reports (@ftreports) 11. května 2017

Jižní cesta je o něco složitější, protože zahrnuje krom kazašského také odlišné celní režimy v Ázerbájdžánu, Gruzii a Turecku, než se napojí na evropskou železniční síť. Paradoxem je, že několik politických a ekonomických konfliktů přispělo k zesílenému využití a rozvoji tohoto jižního koridoru. "Jeho výhodou je, že obchází Rusko," prohlásil Martin Vötmann, který pracuje pro přepravní firmu DP World v přístavu Aktau.

Evropská unie uvalila sankce proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině. To ze strany Ruska vyvolalo reakci v podobě embarga na mnoho evropských produktů. A evropské produkty, jako je maso, zemědělské plodiny a sýr je zakázáno do Ruska nejen dovážet, ale nesmějí se přes ruské území ani přepravovat do jiných zemí.

Jižní cesta přes Kaspické moře nebo kolem něj řeší tuto obchodní blokádu a tento koridor nabírá na významu, jak se stále víc evropských zemí snaží zaplnit vracející se nákladní vlaky do Číny vlastním zbožím.

Pokud se to podaří, naplní se základní pravidlo úspěšné logistiky, aby totiž kontejnery putovaly plné zboží při cestě tam i zpět. Čínská polovina přepravy do Evropy je už dávno aktivovaná - Eurasii nyní křižují směrem na Západ více než dvě tisícovky vlaků. Nyní je na Evropě, aby je zaplnila i na cestu zpět, díky čemuž získá nový způsob, jak se dostat k neustále se rozrůstající čínské střední třídě.