Řeč peněz
Mocní a neviditelní. Uhádnete, kolik berou centrální bankéři?

Jsou mocní a zároveň téměř neviditelní. Guvernéři a prezidenti nejvýznamnějších centrálních bank světa. Za měnovou a finanční stabilitu jsou královsky placeni. Mark Carney z Bank of England si ročně vydělá v přepočtu přes třicet milionů korun. Jiří Rusnok svým příjmem strčí do kapsy i šéfa Fedu.

Česko má od 1. prosince ve vedení centrální banky dva nové lidi. Stát se členem bankovní rady není jen otázkou obrovské prestiže, jde také o velmi lukrativní posty. Aby také ne, centrální banka patří v každé tržní ekonomice k nejmocnějším institucím, a tak by je měla umět zaplatit. V tomto ohledu se může Česká národní banka směle měřit s těmi nejvlivnějšími cedulovými finančními ústavy světa.

Mark Carney, Bank of England
2,75 milionu korun hrubého měsíčně

Suverénně nejlépe placeným centrálním bankéřem světa je Kanaďan Carney, momentálně ve službách Bank of England. Zní to zvláštně? Ano, ale nezapomínejme, že guvernéra britské centrální banky jmenuje královna Alžběta II., která je stále hlavou Kanady.

Carneyho základní plat činí 480 tisíc liber hrubého za rok. K tomu je ovšem třeba připočítat dalších 400 tisíc liber v podobě nejrůznějších benefitů včetně příspěvků na penzi. To ale není všechno. Vzhledem k tomu, že Mark Carney přesídlil do Londýna z Ottawy, je mu přiznán každoroční příplatek ve výši čtvrt milionu liber. Ve výroční zprávě Bank of England doslova stojí, že jde o "kompenzaci vyšších životních nákladů v Londýně v porovnání s Ottawou". Celkově si tak Carney přijde na 1,1 milionu liber ročně. To představuje sumu blížící se třiatřiceti milionům korun.

Thomas Jordan, Švýcarská národní banka
1,83 milionu korun hrubého měsíčně

Centrální banka země helvétského kříže má poměrně specifickou strukturu. De facto jde o soukromou společnost, v níž pětapadesát procent vlastní švýcarské kantony a jejich banky, zbývající část drží soukromé právnické či fyzické osoby. Švýcarskému státu v ní žádný podíl nepatří. V čele banky stojí Thomas Jordan, který zároveň předsedá tříčlennému výkonnému výboru. Rozhodování v oblasti měnové politiky, dohledu a regulace přijímá jedenáctičlenná bankovní rada.

Pětapadesátiletý Jordan si jako první muž Švýcarské národní banky ročně vydělá 876,5 tisíce švýcarských franků hrubého. V korunách jde o omračujících dvacet milionů. Za povšimnutí stojí, že platy všech tří členů výkonného výboru jsou shodné. Liší se pouze v ostatních příplatcích. například v nákladech na reprezentaci.

Mario Draghi, Evropská centrální banka
858 tisíc korun hrubého měsíčně

Dosluhující prezident ECB si letos vydělá 396 900 eur, což v přepočtu představuje částku téměř 10,3 milionu korun hrubého. Viceprezident, jímž je od června Španěl Luis de Guindos, si ročně přijde na 340 tisíc eur (8,8 milionu korun). Ostatním členům výkonného výboru náleží plat převyšující 280 tisíc eur (7,25 milionu korun).

Platové schéma navrhuje výkonný výbor a schvaluje rada guvernérů, tedy vrcholný orgán ECB. Lidé pracující v bance mají zároveň nárok na čerpání řady náhrad, například v podobě příplatku na ubytování, školné pro své děti nebo náhradu za takzvanou expatriaci (jakési odškodné za to, že zaměstnanec ECB přesídlí do Frankfurtu nad Mohanem).

Elvira Nabiullinová, Centrální banka Ruské federace
825 tisíc korun hrubého měsíčně

Ačkoli Rusko nepatří mezi ekonomicky příliš rozvinuté země (jeho HDP na osobu je v porovnání s českým zhruba třetinový), své mocné si dokáže zaplatit. Příkladem je guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová, která byla do svého úřadu uvedena v červnu 2013. Její poslední známý plat je z roku 2016. Tehdy si ve funkci vydělala 435 tisíc dolarů hrubého za rok, tedy téměř deset milionů korun.

Jiří Rusnok, Česká národní banka
458 tisíc korun hrubého měsíčně

Podle výroční zprávy si guvernér Jiří Rusnok za loňský rok vydělal bezmála 5,5 milionu korun hrubého. V čistém vyjádření činil jeho příjem 3,9 milionu, tedy asi 325 tisíc korun měsíčně. Přibližně o jeden milion korun hrubého (asi 800 tisíc čistého) za šéfem zaostali oba viceguvernéři.

Možná vás napadá, kdo a jak o těchto platech rozhoduje. Systém vyplývá ze zákona o ČNB. V něm mimo jiné stojí: "Bankovní rada stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér." Bankovní rada tedy schvaluje plat guvernéra a ten poté stanoví platy zbývajících členů vedení ČNB.

Ačkoli se tento způsob jeví jako velmi zvláštní, má své opodstatnění. Je v souladu s požadavkem, aby centrální banka byla co nejvíce nezávislá na politických vlivech. Je tedy nezávislá i na veřejných rozpočtech. "Česká národní banka není placena z daní, její náklady tak nenesou daňoví poplatníci," řekla TÝDNU Markéta Fišerová, ředitelka odboru komunikace ČNB. Svůj provoz si ústav hradí z vlastních výnosů.

Jerome Powell, Federální rezervní systém
383 tisíc korun hrubého měsíčně

V rodině nejvlivnějších centrálních bankéřů světa si současný šéf americké centrální banky Jerome Powell musí připadat trochu jako chudý příbuzný. Jeho roční plat totiž činí "jen" 201 700 dolarů, tedy 4,6 milionu korun hrubého. Ano, čtete správně, šéf Fedu má dokonce nižší plat než guvernér České národní banky.

Platy členů rady guvernérů včetně jejího předsedy (tedy šéfa Fedu) stanovuje Kongres Spojených států. Pozoruhodné také je, že Jerome Powell není člověk, který si za výkon své funkce přijde ve Federálním rezervním systému na nejvíce peněz. Tím je generální inspektor Fedu Mark Bialek. Jeho plat dosahuje 312 tisíc dolarů (7,1 milionu korun) hrubého za rok. Úkolem generálního inspektora a jeho týmu je dohlížet jednak na činnost rady guvernérů, ale také na celý bankovní sektor. Pro praktickou činnost Fedu je tak možná tato funkce významnější než pozice člena rady guvernérů, byť nemá rozhodovací pravomoc a předkládá pouze návrhy a doporučení.