Vysoké zadlužení
Navzdory kritice. Řím nehodlá měnit své rozpočtové plány

Italské ministerstvo financí sdělilo Evropské komisi (EK), že se hodlá držet svých rozpočtových plánů, i když jsou považovány za kontroverzní. Ministr Giovanni Tria v dopise adresovaném komisi uvedl, že si je vědom, že návrh rozpočtu na příští rok není v souladu s Paktem stability a růstu. Dodal však, že vláda musí reagovat na dlouhé období slabého výkonu domácí ekonomiky. Tria také upozornil, že v letech 2020 a 2021 nehodlá deficit dál zvyšovat.

Dopis je reakcí na kritiku ze strany Evropské komise z minulého týdne. Komise potvrdila, že reakci Itálie obdržela a v úterý rozhodne o dalším postupu. Pakt stability a růstu má koordinovat rozpočtovou politiku zemí eurozóny.

Italská vláda koncem září oznámila, že na příští rok plánuje rozpočtový deficit 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje trojnásobek ve srovnání s cílem předchozí vlády. Evropská komise minulý týden varovala, že návrh italského rozpočtu na příští rok obzvlášť závažným způsobem porušuje rozpočtová pravidla Evropské unie.

Tria v dopise uvedl, že zvýšení plánovaného deficitu bylo obtížným, ale vzhledem ke stavu italské ekonomiky nezbytným rozhodnutím. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že rozpočtové plány Říma neohrozí finanční stabilitu Itálie ani žádné další členské země Evropské unie.

"Věříme, že posílení italského hospodářství je v zájmu celé evropské ekonomiky," prohlásil ministr. Slíbil také, že vláda rozpočtové plány upraví, pokud se nenaplní ekonomické prognózy, na kterých jsou založeny.

Podle serveru BBC se předpokládá, že Evropská komise v úterý požádá Itálii o revizi rozpočtových plánů a poskytne jí tři týdny na oficiální reakci. Bylo by to poprvé, co by komise některou z členských zemí vyzvala k přepracování rozpočtu, upozorňuje BBC.

Italský premiér Giuseppe Conte uvedl, že usiluje o konstruktivní dialog s Evropskou komisí. Předpověděl zároveň, že vládní reformy nastartují v Itálii hospodářský růst. Slíbil, že rozpočtový deficit příští rok nepřekročí plánovaných 2,4 procenta HDP, a odmítl jakékoliv úvahy o tom, že by Itálie mohla opustit eurozónu či Evropskou unii.

Plánovaný rozpočet zahrnuje například zavedení základního příjmu pro chudé či snížení věku pro odchod do důchodu. Rozpočtové plány Říma již dříve vyvolaly kritiku ze strany EU i obavy mezi investory. Zadlužení Itálie v současnosti dosahuje zhruba 131 procent HDP, takže je druhé nejvyšší v eurozóně po Řecku.

Italská koaliční vláda tvořená pravicovou stranou Liga a protestním Hnutím pěti hvězd (M5S) se dostala k moci v červnu, mimo jiné díky slibovanému snižování daní a zvyšování sociálních výdajů. Podle koalice je zapotřebí využít rozpočtovou politiku k podpoře hospodářského růstu.

Německý ministr financí Olaf Scholz Itálii kvůli jejímu vysokému zadlužení nabádal k opatrnosti. "Je to celkem jednoduché. Když má někdo velký dluh, musí si při braní dalších dluhů dávat větší pozor než někdo, kdo má dluh nízký," uvedl. "Když vaše zadlužení přesahuje 130 procent výkonu ekonomiky, což je případ Itálie, pak prostě musíte být opatrnější," dodal. Prohlásil také, že nehodlá přistupovat na hru populistů, kteří se domnívají, že mohou ignorovat pravidla a že účet ve finále zaplatí někdo jiný.