Inflace
Růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil na 1,4 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,4 procenta z prosincového tempa 1,5 procenta. Potvrdila to konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V lednu loňského roku činila míra inflace v zemích platících eurem 1,3 procenta. V celé Evropské unii pak inflace v lednu klesla na 1,5 procenta z 1,6 procenta v prosinci. Loni v lednu byla na 1,6 procenta.

Oba údaje za prosinec statistický úřad zpřesnil směrem dolů o 0,1 procentního bodu.

Nejnižší inflace byla v lednu v Řecku (0,5 procenta) a v Chorvatsku a Portugalsku (shodně 0,6 procenta). Na druhém konci spektra figuruje Rumunsko s inflací 3,2 procenta, Lotyšsko s 2,9 procenta a Estonsko s Maďarskem (shodně 2,8 procenta). Česká republika byla podle měření Eurostatu nad evropským průměrem, ceny se zde v lednu meziročně zvýšily o dvě procenta.

V eurozóně nejvýrazněji přispěly k růstu inflace služby, a to 0,7 procentního bodu, dále ceny potravin, alkoholu a tabáku, které přidaly 0,36 procentního bodu. Podíl cen energií pak činil 0,26 procentního bodu.

Takzvaná jádrová inflace v lednu vystoupila na 1,2 procenta z 1,1 procenta v prosinci. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a je důležitým indikátorem pro měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB).

ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, kterým inflaci několik let podporovala. Zopakovala nicméně, že základní úrokové sazby by měly přinejmenším do letošního léta zůstat na rekordních minimech.

Šéf ECB Mario Draghi koncem ledna uvedl, že centrální banka by v případě potřeby mohla nákupy dluhopisů obnovit, v letošním roce je však podle něj takový krok nepravděpodobný. ECB v uplynulých letech prostřednictvím nákupů dluhopisů napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (66,7 bilionu korun).