Není v zájmu České republiky, aby dál oddalovala ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě institucí Evropské unie, jestliže ústavní soud dospěje k závěru, že tento dokument není v rozporu s českým právním řádem. Po setkání s českým premiérem Janem Fischerem to dnes v Bruselu řekl předseda Evropské komise José Barroso.
"Plně respektujeme ústavní pořádek v České republice. Je zcela zřejmé, že musíme počkat na rozhodnutí ústavní soudu v Česku. Jakmile padne rozhodnutí a verdikt nám to umožní, očekáváme, že Česká republika naplní své závazky. Není v zájmu nikoho, zejména pak v zájmu České republiky, věci dále zdržovat," dodal Barroso.
K TÉMATU: Lisabon: Klaus vládě garance nedá, řekl Jakl
Vláda chce jistotu, že Klausova žádost je poslední
Zdůraznil také, že je třeba respektovat ústavní procesy v Česku. Nicméně v případě souhlasu ústavního soudu by se zde neměly klást nějaké další "umělé" překážky. "Rozhodně věříme, že nebyla vznesena žádná umělá překážka. Máme na zřeteli, že český parlament už smlouvu demokraticky schválil," řekl Barroso.
Lisabonská smlouva má reformovat fungování EU a jejích institucí. Schválily ji už všechny členské země s výjimkou Česka. Dokumentu sice dali zelenou zákonodárci i vláda, avšak chybí stále podpis prezidenta Václava Klause. Ten svůj souhlas nedávno podmínil tím, že je třeba, aby si Praha dojednala výjimku z listiny základních práv, která by se přijetím lisabonské smlouvy stala právně závaznou. Klaus se obává možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů, které mimo jiné upravovaly poválečné vyvlastnění majetku sudetských Němců.
ČTĚTE TAKÉ: Kaczyński podepsal Lisabon, čeká se na Klause
Evropská diplomacie řeší, jak se zbavit Klause
Navíc se skupina senátorů nedávno již podruhé obrátila na brněnský ústavní soud, aby posoudil, zda je smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. Soud dnes oznámil, že jednání v této věci začne 27. října. Klaus původně prohlašoval, že jeho postoj do značné míry ovlivní právě verdikt soudu.
Evropská unie opakovaně zdůrazňuje, že smlouvu již Česko fakticky schválilo a v podobném duchu se dnes vyjadřoval i Barroso. "Česká republika je parlamentní demokracií, parlament smlouvu odsouhlasil, měla by tak být ratifikována. Jako v případě kterékoliv demokracie nechceme po České republice nic jiného, než co chceme po ostatních státech," dodal šéf Evropské komise.
Barroso také připomněl, že Klaus byl tím, kdo v 90. letech jako tehdejší premiér zažádal o vstup Česka do Evropské unie, a prezidentem byl zvolen z rozhodnutí parlamentu, který by také měl respektovat. "Byl to on sám, kdo podepsal přístupovou smlouvu k Evropské unii. Je prezidentem republiky, protože byl zvolen parlamentem. Jsem si jistý, že jej bude respektovat. Někdo, kdo byl zvolen parlamentem, by měl přirozeně respektovat jeho názor," řekl Barroso.
Teoreticky by kolem Klausova rozhodnutí mělo být jasněji na konci října. Ústavní soud naplánoval veřejné jednání o stížnosti senátorů na "Lisabon" na 27. října, přičemž je pravděpodobné, že by konečný verdikt mohl vynést ve stejný den nebo o den později. V Bruselu se totiž 29. a 30. října koná pravidelný summit Evropské unie, kde by lídři členských států mohli rozhodnout o přijatelnosti či nepřijatelnosti Klausových požadavků.
Pokud by soud rozhodl, že lisabonská smlouva je v souladu s českou ústavou, a pokud by státy Evropské unie Klausovi vyhověly, český prezident by mohl podepsat smlouvu teoreticky do konce letošního roku. Tím by naplnil přání unijních politiků, aby dokument začal platit do konce roku 2009. Pokud by vznesl další podmínku, znamenalo by to pro Evropskou unii zásadní komplikaci a tlak na Česko by ještě nejspíš vzrostl.
Fischer nicméně po dnešním telefonátu s Klausem nabyl dojmu, že by mu prezident mohl nakonec slíbit, že smlouvu podepíše, až budou splněny jeho podmínky. Klausův tajemník dnes nicméně tvrdil, že prezident nic zatím slibovat nebude, protože sám dosud nedostal záruky, že jeho požadavek ohledně smlouvy bude splněn.
"Pro mě je partnerem prezident republiky. Já jsem s ním hovořil telefonicky. Takovouto vyhraněnost jsem v tom rozhovoru necítil. My samozřejmě pracujeme na textu, který by formalizoval takzvanou dodatečnou podmínku. Ta komunikace mezi Hradem a úřadem vlády běží, je tam nominovaná pracovní skupina," komentoval Jaklova slova Fischer.
Foto: ČTK/AP
