Očima Lukáše Wagenknechta
Auditoři ministerstva poskytli v kauze Čapí hnízdo falešná ujištění

Skupina Julius Šuman před několika dny zveřejnila doposud tajnou auditní zprávu ministerstva financí z auditu projektu luxusního resortu Čapí hnízdo vlastněného Andrejem Babišem. Audit si vyžádala přímo Evropská komise na základě informací z médií, které naznačovaly možný podvod při manipulaci se způsobilostí příjemce, který měl být malým a středním podnikem.

Auditní zpráva žádné zásadní rozuzlení v kauze nepřinesla. Díky úniku skupiny Julius Šuman se ale nyní dozvídáme, jak postupovali úředníci při kontrole svého šéfa.

Auditoři ve střetu zájmu

Auditní orgán se při zpracovávání auditu projektu Čapí hnízdo dopustil několika závažných pochybení. Podrobnou analýzu pochybení auditorů ministerstva financí popsala ve své analýze nezisková organizace Good Governance. Ministerští auditoři v auditní zprávě neuvedli ani nijak jinak nekomunikoval omezení své nezávislosti a objektivity, jak jim ukládají auditní standardy. Auditní orgán sice reportuje přímo Evropské komisi, je placen z operačního programu Technická asistence a pracovníci Auditního orgánu spadají pod státní službu. Jejich personální otázky a odměňování jsou tedy teoreticky mimo přímý vliv samotného ministra.

Tato nezávislost existuje ovšem pouze na papíře. Hodnocení ředitele auditního orgánu provádí jeho nadřízený náměstek a podklady pro hodnocení tohoto náměstka poskytuje ministr. Jedno negativní hodnocení je podle zákona o státní službě důvodem pro jeho odvolání. Současně ministr financí jako člen vlády stojí v čele ministerstva, úkoluje vedoucí úředníky a věcně rozhoduje. Legislativní nastavení kontrolního prostředí ministerstva tak není dostatečně vyspělé, aby bylo schopné vliv ministra zcela odstínit.

Zkreslená auditní zpráva

Cílem auditu bylo posoudit, zda Farma Čapí hnízdo v rozhodné době byla malý a střední podnik. Závěrem auditní zprávy by tedy mělo být poskytnutí auditního názoru, zda Farma Čapí hnízdo byla v rozhodné době malým a středním podnikem. Místo toho auditoři ve svém závěru prohlásili veškeré výdaje projektu za způsobilé. Jednoduše řekli, že je celá dotace v pořádku. Takový závěr napsali i přesto, že zkoumali pouze jednu dílčí podmínku způsobilosti výdajů.

Závěrům auditu tak vůbec neodpovídá jak rozsah auditu, tak i stanovený cíl auditu. V auditní terminologii se takovému pochybení říká "poskytnutí falešného ujištění" a jde o jednu z největších chyb, které se auditor může dopustit. Je otázka, zda šlo o metodickou chybu, nekompetentnost nebo záměr.

Auditorům nevadilo, že se ztratily dokumenty

Jak vyplývá z textu auditní zprávy, auditovaný subjekt (společnost IMOBA) nepředložil dokumenty prokazující skutečného vlastníka společnosti Farma Čapí hnízdo k datu podání žádosti o dotaci s vysvětlení, že se ztratily. Auditoři tak měli učinit závěr, že neexistuje auditní stopa (dostatečně průkazné doklady) prokazující splnění podmínky způsobilosti příjemce dotace. Tato skutečnost byla dostatečná pro to, aby auditoři konstatovali závěr o nezpůsobilosti výdajů poskytnuté dotace. Zároveň mělo být ve zprávě popsané upozornění na riziko možného dotačního podvodu a poškození finančních zájmu Evropské unie. Ani jeden z výše uvedených závěrů však auditoři neudělali.

Nekvalitní audit horší než možný podvod s dotací

Výše uvedené chyby auditorů v auditních postupech jsou svým charakterem horší než možný dotační podvod, který měli ověřit. Pokud auditoři ve střetu zájmu vydají zprávu, která se týká jejich ministra a obsahuje zásadní pochybení, může jít o selhání celého kontrolního systému čerpání evropských dotací v Česku. Vyvstává tak pochybnost, jestli se stejné opomenutí nebo chyba nestaly i v jiném auditu dotace, kterou dostal jejich ministr. Právě kvůli selhání auditního orgánu bylo v roce 2012 pozastaveno čerpání všech evropských dotací. V tomto případě se však falešné ujištění auditorů kombinuje s jejich střetem zájmu, což je situace mnohem horší.

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.