Policistům a hasičům ubude přesčasů nejdřív napřesrok
30.04.2007 18:21 Původní zpráva Aktualizováno 01.05. 01:04
Dlouhé jednání ministra vnitra Ivana Langera se zástupci odborů bezpečnostních složek skončilo dohodou, že odboráři s ministerstvem budou nadále analyzovat dopady služebního zákona. Ten platí teprve čtyři měsíce, některá jeho ustanovení však vzbudila mezi policisty a hasiči bouřlivé protesty. Nejdiskutovanější byla povinnost odpracovat ročně 150 přesčasových hodin zdarma.
Zástupci odborů i ministerstva se domluvili, že budou společně analyzovat dopady stávajícího zákona a případně na základě těchto analýz připraví jeho novelizaci.
"Meziroční pokles platu zaznamenalo méně než 10 procent příslušníků bezpečnostních složek v působnosti ministerstva. Srovnání průměrného skutečného platu za letošní a loňské první čtvrtletí vykazuje podle citované analýzy naopak rostoucí tendenci. Hasiči si meziročně polepšili o 2166 Kč, policisté o 2225 Kč," uvedla k projednávaným podkladům mluvčí ministerstva Jana Malíková.
Více než pětihodinového jednání s ministrem Langerem se zúčastnili předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR (NOS PČR) Milan Štěpánek, předseda Odborového svazu hasičů (OSH) Vladimír Mühlfeit, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Alena Vondrová a předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Miloš Plechatý.
Odborářům nejvíce vadilo nařízení, podle kterého musejí hasiči, policisté i další zaměstnanci odpracovat až 150 hodin přesčasů ročně bez nároku na příplatky. „Pokud by byli dva policisté se stejným zařazením a stejnou hodností, jeden z nich by dostal všech těch 150 hodin přesčasu, a druhý naopak žádnou, měli by se stejnou smlouvou velmi odlišnou hodinovou mzdu. To považujeme za porušení listiny základních práv a svobod, konkrétně ustanovení o právu na spravedlivou odměnu za práci,“ vysvětluje předseda OSH Vladimír Mühlfeit. „Zadali jsme analýzu renomované právní kanceláři a doufáme, že tento náš názor potvrdí,“ dodává.
„Nové“ odbory jsou radikálnější
Jedna ze čtyř organizací, které se zúčastnily jednání – UBS – sdružuje hlavně policisty, kteří na sebe upozornili protestními akcemi proti snižování platů už v únoru. V poslední dubnový den Ivanu Langerovi předali petici, kterou podle nich podepsalo na 11,5 tisíce policistů, hasičů i členů vězeňské služby. Zástupcům UBS je trnem v oku již zmíněné nařízení, podle kterého musejí hasiči, policisté i další zaměstnanci odpracovat až 150 hodin přesčasů ročně bez nároku na příplatky.
Na tom, jak ze zákona odstranit ustanovení, která se odborářům nelíbí, však nepanuje shoda. Zástupci UBS vyznávají radikální metody a chtěli změnu prosadit nejpozději ke 30. červnu, na podporu svého názoru se dokonce před ministerstvem vnitra v době jednání shromáždila hrstka nespokojených policistů. Do budoucna však UBS slíbila, že protestních akcí zanechá.
Předseda hasičských odborů dává přednost soudní cestě. „Otvírat zákony v době chystané reformy veřejných financí nepovažujeme za rozumné. Mohlo by se stát, že tvořivostí zákonodárců dojde ke změnám, které půjdou proti našim záměrům,“ varuje Vladimír Mühlfeit. „Pokud nařízení zruší Ústavní soud, přestane platit pouze vybraný paragraf,“ nastiňuje svou představu.
Legislativní změnu podporuje i ČSSD. Místopředseda strany David Rath na tiskové konferenci řekl, že jeho strana předloží v parlamentu novelu zákona o služebním poměru, která bude mít jediný bod: zrušení povinnosti sloužit "bezplatné" přesčasy. ČSSD doufá, že takto strohá novela má šanci na rychlé schválení.
"Takovou novelu jsme sami navrhli. V parlamentu by ale musela existovat garance, že se do ní nebude zasahovat a nebudou do zákona zaneseny žádné další změny," vysvětluje svůj postoj Alena Vondrová.
Spíše kontrola harmonogramu
Konkrétně tento problém však většina zástupců odborů řešit nechce. Podle Mühlfeita ministerstvo dodržuje dohody a snaží se zmírnit negativní dopady zákona v oblasti platů. „Z 21 procent hasičů, kteří si platově pohoršili, jsou díky využití různých rezerv už jen asi čtyři procenta,“ popisuje Mühlfeit. „Problémy týkající se přesčasů, hodností a tak dále chceme řešit postupně. Změna zákona není otázkou pár dní,“ dodává.
"S ministerstvem jsme se dohodli, že budeme ověřovat, co všechno zákon v praxi přinese, a poté se připraví komplexnější novela. Očekáváme, že by se mohla schvalovat někdy na přelomu roku," nastiňuje svou pozici Alena Vondrová, podle níž by ministr Langer mohl přípravu novely už zadat svým podřízeným. "Protesty nepovažujeme za správný krok, pokud probíhají jednání a ministerstvo dává najevo ochotu problémy řešit," komentuje postup pobouřených policistů z UBS Vondrová.
Nový zákon změnil pravidla služby policistům, hasičům, dozorcům ve věznicích i celníkům. Celkem jde o zhruba 72 tisíc lidí. Největší část tvoří policisté, jichž je asi 47 tisíc. Pracovníci bezpečnostních složek tvrdí, že kvůli němu přišli o peníze, zákon také zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a dává nárok na rehabilitaci. Měl jim také plošně navýšit základní platy.
Foto: Jan Schejbal
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.