Česko v kostce
Průměrnému Čechovi je téměř 43. Stárne, ale bohatne

Česká populace stárne. Od roku 2010 se zvýšil průměrný věk Čechů téměř o rok a půl. Jejich průměrné stáří loni dosáhlo 42,8 roku. V roce 2010 to bylo 41,4 roku. Potěšující je tak alespoň to, že se zvyšuje jejich průměrný příjem. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Mužům je podle ČSÚ v průměru 41 let a ženám 44,4 roku. U "silnějšího" pohlaví se od roku 2010 zvýšil průměrný věk o 1,5, u žen pak o 1,3 roku. "Jedním z důvodů, proč se zvyšuje průměrný věk, je to, že roste průměrná délka života," říká demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické. Další důvod už ale tak radostný není. Porodnost se sice mírně zvýšila, ale stále se rodí málo dětí. Nestačí tak "statisticky" dorovnávat silné populační ročníky ze sedmdesátých let.

Prozatím se to nejeví jako velký problém, protože je stále většina lidí v produktivním věku. V následujících desetiletích ale má docházet k dalšímu stárnutí populace, což se projeví například na výdajích na penze a zdravotnictví.

"Staré" Lhoty

Průměrný věk obyvatel jednotlivých měst a vesnic se přitom značně liší, a to i o desítky let. Ze statistik vyplývá, že "nejmladší" obcí v Česku jsou Nupaky z okresu Praha-východ, kde dosahuje průměrný věk pouze 31,4 roku. "Jsme blízko Prahy, takže se sem stěhuje hodně mladých lidí. A s tím souvisí i to, že se u nás potom rodí hodně dětí," okomentoval to stručně starosta Václav Řezáč.

Druhou "nejmladší" obcí jsou s průměrným věkem 31,1 roku Svémyslice, které leží v témže okrese jako Nupaky, a třetí Čečovice na Domažlicku. Lidé jsou tam v průměru stejného stáří jako ve Svémyslicích.

Nejvyšší průměrný věk naopak mají ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku, 64,2 roku, v Radkově Lhotě na Přerovsku, 62,2 roku, a Chýstovice na Pelhřimovsku, 59,5 roku.

Průměrný věk v Praze je 42 let, v Brně 42,8 roku a v Ostravě 42,4 roku.

"Bohatí" živnostníci

Podobně jako průměrný věk rostou naštěstí i průměrné příjmy domácností. Ty loni dosáhly 14 237 korun na každého jejího člena. Meziročně se zvýšily o 650 korun. Od roku 2010 je to dokonce o 2031 korun na osobu. Nárůst je znát především v posledních letech, kdy se postupně snižuje nezaměstnanost, firmy nají problém najít na trhu práce volné zaměstnance, a musejí tak zvyšovat mzdy.

Nárůst se projevuje i v tom, že se mírně snižuje počet lidí trpících materiálním nedostatkem. Pod hranicí příjmové chudoby, kdy mají lidé k dispozici méně než 10 691 korun na osobu, tak loni sice žilo zhruba 1,02 milionu lidí. Bylo to stejně jako v předchozím roce 9,7 procenta Čechů a Češek.

Minulý rok ale ubylo lidí, kteří měli materiální nedostatek a nemohli si dovolit čtyři a víc z devíti položek, mezi nimiž jsou mimořádný desetitisícový výdaj, týdenní dovolená či pravidelná úhrada nájmu a splátek. Jejich podíl byl loni nejnižší za posledních deset let. Nejméně čtyři z devíti položek, jako je týdenní dovolená, neočekávaný výdaj 9900 korun, auto, úhrady splátek a pravidelných plateb, pračka, telefon, televize, vytápění a obden maso, si nemohlo dovolit 4,8 procenta obyvatel. Je to kolem půl milionu osob. O rok dřív podíl dosahoval 5,6 procenta, v roce 2014 pak 6,7 procenta. Nejvyšší byl v roce 2007, kdy materiální nouze hrozila 7,4 procent lidí.

Loni skoro třetina ohrožených nezvládla náhlý výdaj a 29 procent nemohlo jet na týdenní dovolenou. Za posledních pět let se situace výrazně zlepšila. V roce 2012 neočekávané výdaje nedokázalo zvládnout 42 procent osob a týdenní dovolená byla nedosažitelná pro téměř 44 procent lidí.