Názor politologa
Rok 1968 byl o nepředvídatelnosti historie, tvrdí Francouz

O událostech roku 1968 v mezinárodním kontextu začali ve středu v Lichtenštejnském paláci v Praze přednášet a diskutovat přední světoví historici. Konferenci k 50. výročí pražského jara uspořádal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a úřad vlády. Na třídenní akci přijel například francouzský politolog a odborník na střední a východní Evropu Jacques Rupnik nebo historik specializující se na studenou válku z Harvardovy univerzity Mark Kramer.

"Rok 1968 je o nepředvídatelnosti historie, a to je dobré si pamatovat i dnes," řekl Rupnik. Připomněl světový kontext pražského jara včetně sociálních hnutí v jiných zemích, jako byl odpor proti válce ve Vietnamu v USA. Zmínil také provázanost politického obrození s kulturním. Rupnik je autorem mnoha monografií o historii východní Evropy, mimo jiné sepsal i dějiny komunistické strany v Československu.

Jak uvedl Rafal Rogulski, ředitel organizace European Network Remembrance and Solidarity, rok 1968 je v Evropě vnímán různě a konference by měla ukázat všechny tyto úhly pohledu. Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeňka Hazdry přineslo pražské jaro především víru, že demokracie může být po jejím konci v roce 1948 opět obnovena. Nadšení a zájem o věci veřejné, spojené s možností svobodné diskuse po zrušení cenzury, netrvaly dlouho, připomněl Hazdra.

Řada příspěvků konference je věnovaná právě sociálním hnutím v roce 68 roce, zrušení cenzury a roli médií. Vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin řekl, že tehdejší ředitelé Československého rozhlasu a televize, Zdeněk Hejzlar a Jiří Pelikán, patřili mezi osobnosti, které Brežněv nejvíce nenáviděl.

V dalších dnech se historici zaměří na události 50. a 60. let v dalších zemích bývalého východního bloku, zejména v Polsku, východním Německu, Maďarsku, ale také v Rakousku či Velké Británii.