Stoletý kurýr
Válečný tiskový stan ohlásil zatčení šesti tisíc Rusů

30. srpen až 3. září 1914: Rakousko-Uhersko oznámilo zatčení šesti tisíc ruských vojáků, informace o počtu zadržených příslušníků habsburského mocnářství ovšem média nesměla zveřejňovat.

Napřed jedno historické srovnání, páteční MF Dnes z 29. srpna 2014 přinesla v reakci na ruskou invazi na ukrajinské pobřeží Azovského moře tento palcový titulek na první straně: "Invaze, srpen 2014." Je to paradox, Národní politika z 29. srpna 1914 totiž noviny otevřela podobně bolestným zvoláním: "Válka světová."

30. srpen 1914: Již vůbec nemůžeme spáti 

A titulkem "Válka světová" bylo otevřeno i vydání Národní politiky z 30. srpna. Ohromení novinářů z překotného vývoje války totiž bylo obrovské. Z lokálního konfliktu se během pár dnů stalo celoevropské bojiště a po pár týdnech dokonce válka světová, když do bojů vstoupilo třeba i Japonsko (23. srpna).

Zprávy z bojišť v tisku byly ovšem kusé, navíc převážně optimistické. Nikdo ze čtenářů novin nepředpokládal, že do konce roku ztratí Rakousko-Uhersko na srbské, a hlavně na ruské frontě na pět set tisíc vojáků. "Oddíly rakouského vojska postoupily přes Drin a daly se na pochod k Lošnici. Ztráty Srbů byly velmi veliké, a když naše vojsko obsadilo opevnění Srbů, našlo mnoho srbských vojáků, opřených na valech, kteří byli odštěpky granátů na hlavách zasaženi a zabiti," popisoval deník situaci na srbské frontě.

Válka je pořád stejná. V berlínských novinách byl přetištěn dopis vojáka, jenž líčil dramatické poměry na německo-ruské frontě. Podobně asi dnes píšou domů ukrajinští vojáci. "Z naší setniny, 250 mužů, vrátilo se dosud jen 114 mužů. Dnes jsme po dlouhém, těžkém pochodu dále postoupili, poněvadž Rusové ve velkých zástupech proti nám táhnou. Budeme se proto zítra nebo pozítří již opět bíti. Již vůbec nemůžeme spáti. Dnes jsem se po čtyřech dnech ponejprv opět myl."

31. srpen 1914: Četní druhové nalezli smrt na poli cti

Velitel I. rakouské armády Viktor Julius Ignaz Ferdinand hrabě Dankl vydal oficiální prohlášení o rakouském vítězství nad ruskou armádou v bitvě u Krašniku. Zprávu posvětil "válečný tiskový stan" a v pondělí 31. srpna ji vydala i Národní politika:

"Armáda skvěle přestála křest ohněm. Všechny sbory donutily odvahou smrtí se nelekající vojska nepřítele k ústupu, jenž podobal se útěku. Pokud jest dosud známo, byly ukořistěny tři prapory, 28 děl a četné strojní pušky a přes 6000 mužů bylo zajato. Z celého srdce děkuji všem příslušníkům armády za služby prokázané vlasti. Avšak též bolest naplňuje naše srdce. Četní druhové nalezli smrt na poli cti. Vzpomínáme jich v této povznešené chvíli. Čekají nás ještě tuhé boje a četné trampoty. Čacká armáda - jak sem si jist - je všechny překoná. Dankl, generál jízdy."

1. září 1914: Hyenismus na válečném poli 

Ke každé válce patří i různé projevy hyenismu. Lidové noviny z 1. září přinesly výňatky z dopisu německého vojáka z německo-francouzského bojiště. "Vše jest ticho a postava zmizela ve tmách. Jsou to olupovači mrtvol: hyeny bojiště! Jen zřídka podaří se je přistihnouti. Jsou to většinou hoši 15 až 16letí, jež zkažená mysl přivedla na tuto cestu. Dělá se s nimi krátký proces, ač jest škoda i té kule pro ně. V kapse jednoho takového lotra nalezl jsem 3000 marek, úsporu to as celé rodiny, kterou ona vojáku na posilu do pole dala."

Jak dále vyplynulo z listu, charakterní německý voják schraňoval peníze i dopisy nalezené u olupovačů mrtvol a s pomocí polní pošty se snažil všechny nálezy vracet rodinám padlých vojáků. Němcům, ale i nepřátelským Francouzům. Až dojemně třeba popisuje tobolku francouzského vojáka. "Tam v malé etui obraz štíhlé Francouzky s nápisem - Mému drahému, Markéta. Přiložen jest závitek hnědých vlasů."

2. září 1914: Rakousko hlásí nedostatek ponožek 

Rakouským vojákům začaly docházet ponožky. V Národní politice proto vyšla naléhavá žádost Dobrovolného pomocného válečného výboru, která vyzývala všechny české ženy k pletení ponožek pro vojsko. "Mnozí záložníci přinesli s sebou jediné ponožky, které jsou již rozedrány. Bez řádných ponožek špatně se chodí. Co to jest činiti 50kilometrové pochody v rozedraných ponožkách nebo i bez ponožek, o tom nedovedou si ti, kdo doma zůstali, učiniti představy."

3. září 1914: Bombardování Antverp

Bojovalo se i ve vzduchu. "Řiditelná vzducholoď Zeppelin bombardovala Antverpy. Z Berlína, 2. září. Berliner Local-anzeiger oznamuje z Antverp: Dnes ráno ve 3 hod. objevila se řiditelná vzducholoď nad městem a zahájila prudké bombardování, kterým způsobeno bylo množství ohromných škod. Při bombardování bylo množství osob usmrceno, vynikající budovy zničeny. Podrobnosti dosud nedošly. Mezi obyvatelstvem nastala hrozná panika."

Tolik odpolední vydání Národní politiky z 3. září 1914. Z dostupných zdrojů dodáváme, že tato původně civilní vzducholoď do vypuknutí války vynesla na nebe 2465 platících turistů-dobrodruhů. Jmenovala se Sachsen a byla to technicky nejvyspělejší civilní německá vzducholoď. K bombardování Antverp vzlétla ze základny v Kolíně nad Rýnem, později přelétla na východní frontu, kde sloužila pro průzkum. V září 1915 ji námořní vzduchoplavba stáhla zpět k výcviku a o rok později byl její provoz zastaven.