Nižší plat
Za reálným poklesem mezd jsou opatření proti koronaviru, shodli se analytici

Reálný pokles mezd ve druhém čtvrtletí způsobila opatření proti šířeni koronaviru, kdy řada zaměstnanců pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Shodli se na tom oslovení analytici. Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos očekávají jejich růst zhruba poloviční. Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34 271 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.

"Druhé čtvrtletí bylo ve znamení omezení souvisejících s koronavirem, jež zasáhly jak výrobu, tak služby a obchod a v nich zaměstnané pracovníky. Z pohledu mzdového vývoje by mělo představovat pomyslné dno a třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Na výsledek mělo vliv především krácení mezd v důsledku překážek na straně zaměstnavatele, doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Firmy omezující provoz poslaly své pracovníky domů za nižší mzdu. Potvrzují to jak čísla z odvětví, jako je ubytování a stravování (pokles o 11,8 procenta), tak samotný zpracovatelský průmysl, kde mzdy propadly téměř o pět procent. Za méně se pracovalo i v realitách, kultuře, finančnictví a obchodě. Naproti tomu platy rostly především ve veřejném sektoru. Ve školství a zdravotnictví o 5,5 procenta a ve veřejné správě o 5,1 procenta, podotkl.

Pokles mzdy je menší než koronavirové škrty

"Pokles v průměrné mzdě, který vidíme ve statistikách, je podstatně menší, než jaký byl skutečný dopad koronavirových škrtů ve firmách na peněženky zaměstnanců," uvedla expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Palánová. Firmy spíše než mzdy škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví, dodala.

V letních měsících se sice začala ekonomika vracet do normálních kolejí, prostor k růstu mezd je ovšem velmi omezený, upozornil analytik Deloitte David Marek. Firmy spíše hledají prostor ke snižování nákladů v situaci, kdy je poptávka z domova i zahraničí stále znatelně oslabena.

Navzdory tomu, že propad mezd ve druhém čtvrtletí byl tažen některými jednorázovými faktory, je obecně zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize skončil, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Za letošní rok předpokládá růst mezd kolem tří procent. A ani v příštím roce by dynamika mezd neměla výrazněji zrychlit, ačkoli do finálního čísla opět promluví případný růst minimální mzdy a růst platů ve veřejném sektoru, dodal.