I když se v současné době stále více klade důraz na ekonomické aspekty kultury, je třeba vnímat především její stránky, které nejde vyčíslit, domnívá se bývalý český prezident Václav Havel.
Kultura má jistý ekonomický efekt, jako důležitější ale Václav Havel vidí její podíl na kultivaci světa a lidských vztahů. Dramatik a bývalý český prezident to řekl na zahájení konference Fórum pro kreativní Evropu, která v Praze potrvá do pátku.
Zaměřením svého projevu na úvodu fóra některé jeho účastníky trochu překvapil. Sešli se především proto, aby se vzájemně ujistili, že průmysl spojený s kulturou má stále větší ekonomický efekt, a to zejména ve chvíli, kdy se tradiční průmyslová odvětví ocitají v krizi.
Kultura by existovala i bez peněz od státu
"Nejdůležitější efekt kultury vůbec není ekonomický," uvedl Havel. "Člověk potřebuje duchovno, touží po poznání, patří to k podstatě člověka - stejně jako tvořivost," řekl s odkazem na téma konference. Vznikání kultury či umění podle něj není podmíněno financemi - i země, která nevěnuje ani korunu na kulturu, by nějakou kulturu měla, protože kultura je prostředkem sebeidentifikace lidství.
Havlovi se také nelíbí, že se ve společnosti stále traduje přesvědčení o tom, že její podstatou je ekonomická základna a až jako nadstavba jsou lidská práva či kultura. "Tento marxistický pohled na svět zachovávají i usnesení vlád i orgánů Evropské unie, až na konci dokumentů je jako veselý, rozmarný přívěsek pár vět o lidských právech a kultuře, protože se to hodí," uvedl.
Podle Havla by bylo úspěchem konference, kdyby z ní vzešel podnět Evropské unii, aby tyto preference pozměnila. "První a hlavní, co Evropu spojuje, jsou duchovní hodnoty, jak se po staletí v evropském kontextu utvářely," dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Protest pokazil recepci. Došlo i na ministrovy boty
Konference chce ale především představit kulturu jako ekonomický nástroj i jako jeden z možných prostředků boje s ekonomickou krizí. Její účastníci se budou do pátku věnovat konceptu kreativity, který je podle nich alternativou tradičním výrobním postupům v Evropě.
Připomínají, že průmysl spojený s kulturou tvoří 2,5 procenta hrubého domácího produktu unie, což je více než automobilový či chemický průmysl. Zaměstnanci v kultuře pak tvoří 3,1 procenta pracovních míst unie, uvedla ředitelka pro vzdělávání a kulturu EU Odile Quintinová.
Francouzská ministryně kultury Christine Albanelová dnes připomněla, že zmíněné obory jsou většinou spojené s malými a středními podniky a evropské státy by je měly podporovat. Měly by jim pomáhat v přístupu na trh i k úvěrům či třeba snížením sazby DPH na kulturní služby, které by je umožnilo zlevnit.
Foto: Jan Schejbal
