Filmová novinka
Judy: oscarová Zellwegerová ve ztrápeném světě slávy a prášků

Renée Zellwegerová v neděli obdržela druhého Oscara v životě. Filmová akademie ocenila její výkon ve snímku Judy, kde ztvárnila herečku Judy Garlandovou v období pár měsíců před její smrtí. Film je v mnoha věcech průměrný, nad vodou ho drží právě výkon Zellwegerové.

Závislost na alkoholu a na prášcích si vybírá svou daň. Judy Garlandová (Renée Zellwegerová) už dávno není tou mladou hvězdičkou z legendárního filmu Čaroděj ze země Oz. Po třiceti letech od jeho premiéry se z ní stala vyčerpaná, Hollywoodem usmýkaná žena, která i přes svůj šarm a líbezný hlas ztrácí půdu pod nohama.

V Londýně má stále své fanoušky. Když se tam vydává na pěvecké turné, není v dobrém rozpoložení, neboť je odloučena od svých dětí a trpí samotou. Peníze ale musí vydělávat, a tak se, byť sama ztrápená, snaží potěšit diváky, kteří přicházejí na její vyprodané koncerty. Do toho se neustále vrací ke svým vzpomínkám na dobu, kdy to všechno začalo. Na natáčení Čaroděje ze země Oz a náročného filmového producenta Louise B. Mayera (Richard Cordery), který jí krade dětství - nutí ji k přísným dietám a tvrdému tréninku, upírá jí veškerou zábavu a prostřednictvím asistentek-vychovatelek do ní cpe tuny prášků tu na nabuzení, tu na spaní.

S pomocí skvělého make-upu balancuje Zellwegerová na hranici mezi nevkusnou, občas až nechutnou alkoholičkou a vyhaslou hvězdou vzbuzující lítost nad tím, jak se na ní nelítostný Hollywood podepsal a jak je svým životem unavená. Za dobrý tah se dají pokládat flashbacky objasňující původ jejího trápení, jež dokreslují komplexnost osobnosti Judy. Její mladá verze (Darci Shawová) jako by z oka vypadla té skutečné Judy Garlandové, miláčkovi davu z Čaroděje ze země Oz. Mladá herečka podává silný emocionální výkon plný vzteku, neštěstí a marného boje za dětství. Na druhou stranu ukazuje, jak Judy láká záře reflektorů, jak je plná vášně potom, co sklidí mohutný potlesk za své vystoupení. Film tak po celou dobu demonstruje, jak bolestná daň za slávu, které nemůžeme odolat, může být.

Nic nového

Tohle téma už ovšem bylo zpracováno tolikrát, že do žánru životopisného dramatu nepřináší nic nového. Ačkoli jsou herecké výkony Zellwegerové a Shawové excelentní, nejsou podepřeny silným příběhem. Divák se sice dojímá, respektive soucítí s hlavní hrdinkou, po celou dobu je však jen vláčen jejím psychickým utrpením. I když se řada vedlejších postav, od osobní asistentky (Jessie Buckleyová) až po pár gayů, jejích celoživotních fanatických fanoušků, snaží Judy pomoci, jak jen to jde (třeba i nepovedenou omeletou), nedokážou zabránit jejímu postupnému úpadku. Tomu nepomáhá ani smůla v lásce, Judy se bortí manželství za manželstvím, a ona tak zůstává po většinu času sama.

Přesto stojí za to Judy sledovat dál. To nejlepší si totiž film schoval na konec. Závěrečné vystoupení, během něhož zazní nadčasová píseň o naději (Over the Rainbow), je skutečným testamentem Judy Garlandové, který Zellwegerová podává opravdu oscarovým výkonem. Detaily nebudeme prozrazovat, stačí jen podotknout, že i když lehce zavání patosem, je plná lidskosti, pochopení a vděku.

Režisér filmu Rupert Goold (Pravdivý příběh) měl doposud zkušenosti hlavně s televizními filmy zabývajícími se anglickou historií, což je znát. K Judy sice scénář nenapsal, a tak není na vině sám, je ovšem zjevné, že příliš nápadů na oživení této utrápené dvouhodinovky neměl. Rozklad hvězdy v psychickou trosku je sice natočen věrohodně, filmu ale chybí větší elán, větší jiskra. Něco, co by ho necharakterizovalo jen jako obyčejný, byť herecky vydařený životopisný snímek o tom, jak dvousečnou zbraní sláva je.