Filmová novinka
Nebezpečná laskavost: nekontrolovatelná multižánrová zábava

Potenciálně to mohl být velký hit stejně jako před čtyřmi lety Zmizelá, režisér Paul Feig si ale nakonec sám podrazil režisérskou židličku. Jeho novinka Nebezpečná laskavost totiž postupně nabírá tak obrovské tempo, že se jí sám ve třetím aktu poddává a nedokáže ji ukočírovat až do konce. Do té doby ale tahle žánrová směsice funguje velice dobře.

Feig (Drsňačky, noví Krotitelé duchů) v posledních letech proslul filmy, v nichž hrají prim ženské postavy a ve svém nastaveném trendu pokračuje i letos. Nebezpečná laskavost je totiž zejména o dvou zcela odlišných ženách. Energická matka a vlogerka Stephanie (Anna Kendricková) se spřátelí s tajemnou svéráznou Emily (Blake Livelyová), která se už odpoledne neobejde bez svého martini. Když ale jednoho dne zničehonic její nová nejlepší kamarádka záhadně zmizí, tak Stephanie začne postupně zjišťovat, že Emily vlastně vůbec neznala. Rozhodne se tedy po ní a její temné minulosti pátrat...

Svou zápletkou může film leckomu připomínat Dívku ve vlaku (Tate Taylor) či Zmizelou (David Fincher), realita je ale přece jen docela odlišná. Nebezpečná laskavost je totiž nejen napínavý thriller, ale také krimi komedie a místy až mysteriózní psychodrama. Feig ve filmu žánry prolíná, jak a kdykoliv se mu zachce. To má ze začátku rozhodně pozitivní účinek, vše se odehrává ve svižném tempu a divák je tak lapen do pasti, která se však později roztočí v nekontrolovaný kolotoč neustálých zvratů.

(Ne)uvěřitelnost hlavních postav

Onen kolotoč jako by řídila právě Stephanie, respektive její chování. Ta se postupně z naivní, přehnaně proaktivní matky proměňuje v sebevědomou a cílevědomou ženu, což ji právě naučila pohřešovaná Emily. Kendricková zde dostává hodně prostoru a roli si viditelně užívá. Jako starostlivá matka si vede báječně a vývoj její postavy působí velice uvěřitelně, což se tak úplně nedá říct u Emily. Ta, kdykoliv je na plátně, na sebe strhává neustálou pozornost, ať už extravagantními kostýmy, prořízlou pusou, nevybíravým chováním vůči mužům nebo svou slabostí pro kvalitní alkohol. V reálném životě bychom ale podobnou ženu potkali asi těžko.

Film se inspiruje Fincherovou Zmizelou a pracuje se záhadou a napínavými situacemi ohledně pohřešované ženy a navíc do toho šikovně vsunuje řadu vtipných momentů. Feig sáhne v jedné scéně po černém humoru, a hned ve druhé se vytasí s něčím zcela vážným a temným. K tomu dopomáhají flashbacky, které Stephanie vypráví sledujícím matkám na svém vlogu. Když se ale začne záhada kolem zmizení Emily rozplétat, tak se celý ten žánrový mišmaš postupně hroutí a divák je zmatený. Tempo nezpomaluje, ba naopak, a to začíná být na rozdíl od prvních dvou třetin filmu nepříjemné.

Nesnesitelná spirála zvratů

Režisér se jednoduše nechal unést, nedokázal včas zabrzdit a tím sám své dílo v poslední třetině, zejména pak v samotném finále decimuje. Celá ta záhadná spirála se stočí do nekontrolovatelného sledu neustálých zvratů a až dosud jakási "tvář" filmu se mu rozpadá pod rukama. Nezachraňují to ani výborné výkony Kendrickové a Livelyové, které dostaly očividně hodně svobody, co se týče ztvárnění svých postav - což je dobře, protože právě díky nim ona multižánrová jízda po většinu filmu funguje na výbornou.

I přes násilně překombinovaný závěr má tedy film co nabídnout. Konzervativně naladěnému divákovi může žánrové nezařazení vadit, ale jinak bude tahle blesková dvouhodinovka jednoduše bavit a rozhodně nebude nudit. Ocenit lze navíc i to, že pod komediálním, detektivním i mysteriózním kabátkem rozebírá Nebezpečná laskavost docela závažná společenská témata. Ať už jde o dysfunkční manželství, vzájemnou nedůvěru a chybějící upřímnost mezi lidmi jako takovými či o povrchnost rádoby perfektních přátelství. V případě Stephanie pak jde hlavně o osamělost.