Očima Vojtěcha Varyše
Ministerstvo neschopnosti
06.02.2013 13:59 Glosa
Na ministerstvu kultury se opět dějí věci. Nekompetentní ministryni přichází podpořit podobně nekompetentní náměstek. Logice sestavování rozpočtu úřadu už nikdo zvenku nerozumí a petičníci se opět bouří. Taková ta klímovská Lidská tragikomedie.
Máme v češtině takové pěkné pojmy - vážná hudba (ostatní hudba je tedy "veselá"?) nebo živá kultura (kterou logicky doplňuje kultura "mrtvá"). Tato, ač mrtvá, ovšem tu živou značně válcuje: ministerstvo kultury na živé umění - tedy především nezávislé divadlo, výstavy, výtvarnou tvorbu, festivaly nebo kulturní časopisy - vyčleňuje rok od roku méně peněz. Letos se to počítá na desítky milionů, před pěti lety bylo na granty vyčleněno bratru půl miliardy. Paradoxně se ale ministerstvo nemůže vymlouvat na ekonomické škrty - samotný rozpočet ministerstva se totiž průběžně zvyšuje, letos by měl dosáhnout téměř devíti miliard.
Živou kulturu na ministerstvu někdo bůhvíproč škrtí (nejhorší na tom je, že nejspíš nejde ani o úmysl nebo promyšlený krok). Všechny peníze jdou zřejmě do památek. Nebo do chodu úřadu samotného, což je pěkný zvyk úřednictva všude na světě.
Vtipné je, že zatímco byl loni na jaře spolu s odvoláním tehdejšího náměstka Radka Zdráhala z "úsporných důvodů" zrušen post náměstka pro živé umění, v těchto dnech má dojít k jeho obnovení. V situaci, kdy vyčleněný finanční obnos pro živé umění klesl asi na polovinu loňského stavu (kdy klesl na polovinu roku předloňského), je to pikantní rozhodnutí.
O něco méně půvabné je, kdo má na tento úřad nastoupit: Jan Mrzena. Bývalý šéf Rady České televize a později její personální šéf, který kdysi řídil Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (po jeho odchodu z funkce se divadlo vzepjalo k uměleckému růstu) a pár měsíců provizorně řídil Národní divadlo (po odvolání Daniela Dvořáka na podzim 2006): svými razantními a nesmyslnými zásahy do chodu instituce ji pomohl uvrhnout do krize, z níž se dlouho vzpamatovává. Mimo jiné přerval slibné působení uměleckého šéfa opery Jiřího Nekvasila. V rámci personální politiky ministerstva kultury ovšem tato akvizice nemůže překvapit.
Proti finančnímu plánu ministerstva se vzedmula vlna odporu, jejímž nejviditelnějším projevem je petice s podpisy všech známých firem. Nad tím by jeden ještě mávl rukou, ale když se za strážce kulturnosti, vkusu či dokonce "kritického myšlení" vydávají redakce určitých kulturních časopisů typu Tvaru, Revolver Revue nebo Ateliéru, pro něž je už po dvě desetiletí typická především lenost či rovnou neschopnost myslet a ministerské granty pro ně především znamenají prodlužování slastného a ničím nerušeného spánku, člověku ubývá chuť to podporovat.
Kromě tlaku na racionalizaci chodu ministerstva (a samozřejmě obměnu jeho vedení) - peněz je dost, jen se podivně rozdělují - by k pročištění vzduchu a atmosféry naší kulturní sféry pomohla zásadní revize toho, kdo ty granty dostává. Jenomže ani toho není ministerstvo kultury schopno. Protože tam kultuře nerozumějí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.