Zapomeňte na biopaliva, bioelektřina je výhodnější

Navzdory masivní podpoře nejsou biopaliva ideálním řešením. Výhodnější může být biomasu spálit v elektrárně a přeměnit ji na elektřinu. Tvrdí to trojice amerických vědců v časopise Science.

Elektromobil poháněný takto vyrobenou elektřinou dojede podle jejich výpočtů téměř dvakrát dál než vůz spalující biopaliva získaná ze stejného objemu biomasy. Do ovzduší se přitom uvolní pouze poloviční množství oxidu uhličitého.

Problematická biopaliva

Biopaliva jako biolíh nebo bionafta nabízejí na první pohled ideální alternativu k fosilním palivům. Oxid uhličitý, který se do atmosféry uvolní jejich spálením v motorech aut, byl rostlinami jen krátce předtím prostřednictvím fotosyntézy ze vzduchu naopak odčerpán, takže biopaliva nepřispívají ke změnám klimatu. Bohužel pouze teoreticky.

Výroba biopaliv je energeticky poměrně náročná. Pokud se do celkové bilance započítá energie spotřebovaná při výrobě hnojiv, provozu zemědělských strojů a při vlastní přeměně biomasy na biopaliva, je efektivita tohoto postupu velmi nízká. Energetické rostliny navíc zabírají zemědělskou půdu, což zvláště v zemích třetího světa vede k růstu cen potravin a ke kácení deštných pralesů.

ČTĚTE TAKÉ: Biopaliva: zatím víc škody než užitku
                        Expert OSN: Výroba biopaliv vede k hladovění

Štědrá dotační politika v řadě zemí (včetně Evropské unie) přitom zemědělce k pěstování energetických plodin motivuje. EU by do roku 2020 biopalivy ráda pokrývala desetinu energetických nároků evropské dopravy.

Částečné řešení mohou představovat biopaliva druhé generace, vyráběná z celulózy a ligninu. Pro ně budou využitelné i rychle rostoucí traviny a dřeviny, stejně jako rostlinný odpad (kůra, piliny, stébla, listy...), takže zábor zemědělské půdy nebude tak dramatický. Komerčně dostupná však budou nejdříve za pět let a také ona mají své nevýhody. Nadměrným odběrem „odpadní" biomasy se například rychle vyčerpá půda.

Raději spálit v elektrárně

Článek, který byl dnes publikován na internetových stránkách časopisu Science (v tištěné podobě teprve vyjde), zdůrazňuje, že z výše zmíněných důvodů je třeba hledat co nejefektivnější způsoby využití biomasy.

Autoři J. E. Campbell z Kalifornské univerzity, D. B. Lobell ze Stanfordovy univerzity a C. B. Field z Carnegie Institution provedli podrobnou analýzu výrobních procesů a zjistili, že biomasu je výhodnější spálit v elektrárně, než z ní složitým technologickým postupem získávat biopaliva pro spalovací motory.

Takto získanou bioelektřinu je možno využít například k pohonu elektromobilů, které ujedou o více než osmdesát procent více kilometrů než vozy poháněné biopalivy získanými ze stejné plochy zemědělské půdy. Do ovzduší se přitom uvolní dvakrát méně oxidu uhličitého.

Například elektromobil poháněný elektřinou z prosa pěstovaného na jednom hektaru by po dálnici ujel 60 tisíc kilometrů. Srovnatelný vůz spalující biopaliva urazí pouze 32 tisíc kilometrů.

Campbell s kolegy nicméně zdůrazňují, že otázka, kterou si položili, nemá jednoduché řešení. Zkoumali pouze výhodnost různých způsobů využití biomasy pro dopravu a klima, ale v praxi bude třeba vzít v úvahu i další faktory. „Tyto výsledky neznamenají, že bioelektřinu je třeba automaticky upřednostnit před výrobou bioetanolu, protože tu je řada dalších kritérií, které je nutno zvážit. Například vliv na vodní zdroje, toxicitu a možnosti recyklace akumulátorů nebo ekonomické faktory. (....) Naše výsledky nicméně naznačují, že alternativní způsoby zpracování biomasy se výrazně liší v tom, jak efektivně využívají omezenou plochu zemědělské půdy k maximalizaci dopravní kapacity při co nejmenším dopadu na klima," uzavírají autoři.

Foto: profimedia.cz, Jan Schejbal, Mini, McDade & Campbell/UC Merced