Varování
Přírodní pohromy v Evropě budou běžné, zemřou statisíce lidí

Katastrofy způsobené extrémními projevy počasí by mohly ke konci století každý rok postihovat dvě třetiny Evropanů. Záplavy, sucha, lesní požáry, bouře a vlny extrémních mrazů a veder tak mohou v období mezi lety 2071 až 2100 každoročně zabíjet 81 tisíc až 240 tisíc lidí. Varovná čísla zveřejnilo společné výzkumné centrum Evropské komise v italském městě Ispra.

Skupina vědců v čele s Giovannim Forzierim svou prognózu pro Evropskou unii, Švýcarsko, Norsko a Island otiskla v aktuálním čísle odborného časopisu The Lancet Planetary Health. "Klimatická změna je jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví v 21. století," uvedl Forzieri.

Vědci vyhodnotili 2300 zpráv o následcích extrémních klimatických jevů z let 1981 až 2010. Tyto údaje, například od největší světové zajišťovny Munich Re, propojili s modelovými propočty klimatických změn a populačního vývoje do roku 2100.

V období 1981-2010 umíralo v důsledku katastrof podmíněných počasím v průměru 3000 Evropanů ročně. Pokud nebudou přijata žádná opatření, bude podle vědců z těchto příčin umírat v období 2041-2070 každoročně 48 tisíc až 180 tisíc Evropanů a v období 2071-2100 to bude 81 tisíc až 240 tisíc mrtvých každý rok.

Forzieri a jeho kolegové také jmenovali nejnebezpečnější extrémní projevy počasí: záplavy podél řek a na pobřeží, sucha, lesní požáry, bouřky a vlny chladného počasí a veder.

S velkým náskokem jsou však nejnebezpečnější vlny veder. Podle vědeckých propočtů bylo v posledních 30 letech možné 99 procent obětí na životech způsobených počasím přičíst právě vysokým teplotám.

Riziko zasažení takovými extrémy je v Evropě rozděleno velmi nerovnoměrně. V jižní Evropě postihuje katastrofa související s počasím každoročně téměř každého. Ve střední Evropě (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Česko) to je 64 procent obyvatel, v severní Evropě 36 procent.

V jižní Evropě proto vědci očekávají i nejvíce úmrtí způsobených extrémním počasím v letech 2071 až 2100. Každý rok tam má být zhruba 700 obětí na každý milion obyvatel (v letech 1981 až 2010 to bylo 11), což dokonce převyšuje předpovědi úmrtnosti v důsledku znečištění ovzduší, uvedl Forzieriho tým.

Ve střední Evropě by mohlo ke konci století v souvislosti s počasím umírat 232 lidí ročně z každého milionu, v severní Evropě jen tři.

Vědci však ve svých modelech vycházeli z předpokladu, že se nebude snižovat množství vypouštěných skleníkových plynů. Zohledněny nebyly ani budoucí vymoženosti jako lepší lékařská péče, klimatizace nebo tepelná izolace domů.

Mimo výpočty zůstalo také očekávané stárnutí obyvatelstva. Tento demografický trend by přitom mohl předpověď naopak ještě zhoršit, protože starší lidé jsou citlivější například na extrémní vedra.

Studie by i podle vědců, kteří se na ní nepodíleli, mohla být užitečná pro politiky a urbanisty, kteří chtějí přispět ke zpomalení klimatických změn a zmírnění jejich dopadů.

Dopady počasí jsou ale podle některých vědců možná přeceňovány, protože člověk by se mohl měnícím se klimatickým podmínkám přizpůsobit.